Panorama Ankary z citadely

Ankara je hlavním městem Turecka. Antický název místa byl Ancyra, jak se dochoval např. v názvu místního krokusu – Crocus Ancyrensis. Je to krásná žlutá květina, v okolí Ankary hodně se vyskytující.

Crocus Ancyrensis

Ankara se stala hlavním tureckým městem až po hlubokých reformách, které zavedl Atatürk po první světové válce. Do jeho reforem byl vždy hlavním městem Turecka Istanbul. K volbě Ankary za hlavní město vedly Atatürka jistě mnohé důvody, hlavním asi byla strategická poloha hlavního města (Ankara nebyla tak „na ráně“ jako Istanbul), ale asi i psychologické: Istanbul byl příliš prosáklý starými islámskými a otomanskými tradicemi. V době hlubokých přeměn Turecka, které Atatürk prosadil, to zřejmě bylo velmi důležité a v historii Turecka to sehrálo důležitou roli. V roce 1935 měla Ankara 75.000 obyvatel, dnes se blíží k jednomu milionu.

Atatürkovo mauzoleum patří k nejnavštěvovanějším místům v Ankaře

Pohnutou historii města lze stopovat po dobu třiceti století. Archeologové kladou vznik města do doby Trojské války. Místo nese stopy osídlení frýžského, chetitského, lýdského, perského, makedonského i římského. Jak je ostatně v těchto oblastech a tisíciletích běžné.

Ankarská citadela

Na vrcholu kopce vévodí městu citadela (Hisar). V úctu budících pevnostních zdech naleznete zlomky kamenů a pahýly sloupů sebraných v římských ruinách. Malé okouzlující sloupy z neporušeného mramoru podpírají ze dvou stran chatrnou zeď, která v provizoriu v jakém je, zřejmě vydržela celá staletí. V bídném nádvoří jsou úlomky hlavic mramorových sloupů užity jako sedadla kolem stolu, což působí jako nákladná elegance, kterou si sotva kdo může dovolit. Směsice antické nádhery, která na vás dýchne na každém kroku v kontrastu s chudobou současných obyvatel ve vás vyvolá mnoho myšlenek o chodu světa a jeho historie.

Chetitští bronzoví jelínci.

Pozoruhodné je Chetitské museum (umístěné v citadele), jehož návštěvu lze vřele doporučit. Obsahuje a uchovává vzorně uspořádané sbírky chetitského umění. Je umístěno ve dvou budovách z 15. století: bývalého karavanseraje (jakéhosi nocležnického hotelu pro karavany) a zastřešeného tržiště. Je v něm vzorně uloženo a zpřístupněno množství archeologických nálezů, jimiž tato země oplývá. Mezi jiným je zde uloženo 35.000 tabulek popsaných klínovým písmem ( v místech jejich nalezišť můžete od místních kluků koupit jejich nepříliš zdařilé napodobeniny, vydávané ovšem za pravé). V tomto muzeu je snad největší sbírka chetitského umění na světě. Můžete se zde obdivovat řemeslné zručnosti příslušníků dávné civilizace. Její datování sahá až do šestého tisíciletí př. Kr. , aby rychle zmizela asi v období Trojské války.

Ankarskou citadelu nechali postavit byzantští císaři v 7.-9. stol.

Návštěvník Ankary ovšem také může shlédnou četné ruiny z dob římských (mnohé kameny a částí mramorových sloupů může spatřit i zabudované do pozdějších domů), ale i ruiny starých mešit. Mezi novými – a dodnes užívanými – jmenujme mešitu Maltepe v novější části Ankary. Má dva velmi štíhlé minarety (s nevkusně umístěnými reproduktory) a její klenba je pokryta mosazí. Mešita Hadži Bayram, postavená z cihel a žlutého kamene, byla postavena začátkem 15. století. Dlaždice s politurou, které zdobí vnitřek mešity, jsou o sto let mladší. Krásné ozdobné dveře jsou v Etnografickém muzeu. Ze zbytků římské kultury jmenujme Augustův chrám, který prodělal také několik změn (původně to byl chrám bohyně Cybely, pak chrám Augustův a nakonec byzantský křesťanský kostel).

Mešita Kocatepe

Ankara – jako hlavní město republiky – má samozřejmě ráz moderního velkoměsta se všemi vymoženostmi moderní civilizace. Nalézáte však na každém kroku projevy staré islámské kultury a zbytky všech kultur předcházejících osídlení, jimiž je Turecko, jako dědic prastarých civilizací, doslova přesyceno.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.