Druhy, kvalita a materiály koberců
Je třeba také rozlišovat mezi kobercem a kelimem (kilim) – liší se jak způsobem použití, tak - a především - technikou výroby. Koberec je vázaný, bývá větší a mívá jednoznačnější využití. Kelim je tkaný, bývá menší a mívá více možných způsobů použití.
Výroba koberců měla vždy tři základní cíle v přesně definovaném pořadí:
Koberec musel být vždy především funkční, na druhém místě byla funkce náboženská a teprve poslední hledisko bylo estetické. Teprve přenesením koberců do sultánských paláců a obydlí jiných mocných tehdejšího světa začíná estetická hodnota nabývat na důležitosti. Je však zajímavé, že kultura, která zplodila tak velké architekty a tak jedinečné ornamentální umělce nezná žádná velká jména tvůrců koberců. Nejspíš to bude dáno několika faktory: jednak vázání koberců bylo vždy chápáno pouze jako řemeslo, jednak se na jeho tvorbě vždy podílel tvůrčí tým a ne jeden umělec. Vždy nejdříve jeden člověk navrhl celkový charakter koberce, druhý určil rozmístění a počet symbolů a třetí potom celý – dnes bychom řekli projekt – zrealizoval.
Jedním z důležitých znaků kvality koberce je počet uzlů na čtvereční palec. Tato hustota je dána několika základními parametry. Nejdůležitější z nich je matriál, ze kterého je koberec vázán. Je jasné, že hedvábný koberec musí mít daleko vyšší hustotu uzlů než koberec vlněný či bavlněný. Jako materiál pro výrobu se používá: ovčí vlna, bavlna, kozí srst a hedvábí – samozřejmě i umělé, ale přírodní je z pochopitelných důvodů daleko více ceněno. Druhým určujícím parametrem je předpokládané využití koberce.
Modlitební koberce poznáme na první pohled díky tzv. mihrabu (pro neznalé asi tvarově nejblíže dětská kresba věže – špičatý obdélníček), mohli bychom říci modlitenbičce, jejíž špička má vždy při modlitbě směřovat k Mekce. Darování koberce mešitě každý muslim považuje za výraz hluboké pokory a úcty, proto v mešitách najdeme mnoho koberců, obvykle velice starých a vzácných. Ostatně, největším důkazem kvality tureckých koberců je fakt, že některé koberce v mešitě Sultána Ahmeda (u nás známá spíše jako Modrá mešita) vydržely pravidelný provoz bohoslužeb více než 300 let.
Materiály:
Bavlna se používá jak pro osnovu tak i pro útek. Bavlněné vláno je obecně odolnější a méně pružné. Tato její vlastnost v konečném důsledku umožní vázat velice pevné uzly. Při vázání stejně hustých uzlů na vlněné osnově se vlákno přetrhne daleko častěji. Proto koberce s vysokou hustotou uzlů jsou vázány na bavlněné osnově (například koberce z Hereke, Ladiku a Kayseri).
Dnes je nejčastější materiál pro výrobu koberců ovčí vlna. Avšak výběr správné vlny je velice náročná práce vyžadující značnou praxi. Ne každá vlna je totiž dobrá. Obecně je zimní samozřejmě kvalitnější, protože si ji ovečka oblékla na zimu, aby jí nebyla zima. Ale je také velký rozdíl mezi vlnou ovcí pasoucích se v úrodné teplé nížině a na vysokohorských pastvinách. A samozřejmě závisí i na zdraví konkrétního zvířete.
Za nejkvalitnější vlnu se považuje vlna ovcí z vysokých hor (zima zkvalitňuje srst), stáda které mělo dostatek vody a kvalitní pastvu, samozřejmě ze zdravých ovcí a z prvního jarního střihu. Takováto vlna dokáže mít chlupy dlouhé až 10 cm a více.
Vlákno vyčesávají dodnes ženy ve chvílích volna, protože trpělivou a něžnou ruku ženy dodnes žádný stroj nenahradil. Vlákna, vyčesaná ženskou rukou, jsou přesně stejně dlouhá jak byla ostříhána z ovečky. Stroje, které se dnes tuto práci snaží dělat, stále nemají onen cit, který je pro tuto práci potřeba a proto vlákna často přetrhají a tím i zkrátí.
Kozí srst - původní materiál koberců se dnes už využívá spíše na doplňkové předměty jako třeba sedlové brašny a podobně. Na výrobu koberců lidé začali používat vhodnější materiály – pro účelnost a zahřátí či izolaci od země vlnu či bavlnu a pro krásu a jemnost hedvábí. Stany se dnes už dělají ze snáze dostupných materiálů než je látka z kozích chlupů. Proto je tento materiál využíván spíše pro doplňkové předměty – tradice jeho zpracování je sále živdá.
Přírodní hedvábí: Šlechtic mezi materiály je přírodní hedvábí. V Turecku je za nejkvalitnější považováno hedvábí z Bursy. Stejně jako u vlny není hedvábí jako hedvábí. Nejkvalitnější je hned na začátku kokonu, čím více kokon rozmotáváme tím více se kvalita zhoršuje. Uvědomíme-li si ale, že jeden kokon může dát až neuvěřitelných 25 km vlákna, je jasné, že kvalitních je několik prvních kilometrů.
Nejlepší a nejkvalitnější hedvábné koberce jsou z Hereku. Standardní herecký koberec musí mít minimálně 1 000 000 uzlů na metr čtvereční. Umí zde však vyrobit koberce až s 3 240 000 uzly na metr čtvereční, tedy 18 uzlů na centimetr délky i šířky … .
Umělé hedvábí: S komerčním rozvojem vázání koberců tradiční materiály začaly být neúměrně drahé a začínají je pro levnější koberce nahrazovat materiály umělé. Jejich vlastnosti však zdaleka nedosahují materiálů přírodních, navíc jsou určeny spíše pro komerci než pro skutečné koberce, proto se jim zde věnovat nebudeme.
Dále si můžete přečíst článek Nákup koberců
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| Koberec.jpg | 228.09 KB |
| kokon.jpg | 71.5 KB |
| bavlna.jpg | 14.78 KB |
| hedvabi.jpg | 25.91 KB |
| bourec.jpg | 59.43 KB |
| vlna.jpg | 16.32 KB |
| kozí srst.jpg | 44.12 KB |