Kappadokie
Asi 250km jihovýchodně od Ankary leží krajina, která návštěvníka uchvátí svou bizarností a které se říká Kappadokie. V geologicky dávné minulosti zde došlo k obrovské erupci vulkánu, jímž byla dnes celému kraji vévodící hora Erdžies vysoká téměř 4000 m.
Asi 250km jihovýchodně od Ankary leží krajina, která návštěvníka uchvátí svou bizarností a které se říká Kappadokie. V geologicky dávné minulosti zde došlo k obrovské erupci vulkánu, jímž byla dnes celému kraji vévodící hora Erdžies vysoká téměř 4000 m.
Výbuch pokryl celé okolí sopky několika metrovou vrstvou sopečného prachu , která snadno podléhala vlivům deště a větru. Byla vodou rozbrázděna a rozpukaná. Ovšem sopečné balvany, které na tuto drolivou vrstvu dopadly, této korozi bránily. Vznikly tak jakési věže z původního petrifikovaného prachu, na jejichž vrcholech leží balvany, které korozi bránily. Tak vznikl zcela bizarní a na světě ojedinělý kraj, plný kuželovitých útvarů s balvany – jako deštníky – na jejich vrcholcích.
Skalní chrámy
Patrně brzy po tom, co křesťanství proniklo do Malé Asie, začali byzantští mnichové tuto krajinu osídlovat. Spory obrazoborců způsobily příchod dalších uprchlíků od konce pátého století až do století devátého. První arabské nájezdy jsou zaznamenány v sedmém století a tváří v tvář tomuto nebezpečí pocítili křesťané nutnost spojit své síly. Zjistili, že jednodušší než stavět opevněná sídliště je vydlabat skrýše v měkké skále, k čemuž stačí jen silná hůl. Protože jejich hlavním cílem byly bohoslužby, vznikl bezpočet podzemních kostelů, kaplí a svatyň, zasvěcených jejich kultu. Údajně jich bylo 360, takže každý den v roce bylo možné sloužit bohoslužby v jiném chrámu. Stěny těchto umělých jeskyní byly vyzdobeny kříži a stěny chrámů pokryty úžasnými freskami, jejichž barvy dodnes září neuvěřitelnou čistotou. Zobrazují nejrůznější biblické výjevy. Mluvíme-li o dobrém stavu a zachovalosti těchto raně-křesťanských fresek, musíme dodat, že jejich obličeje byly většinou rozryty a poničeny v dobách náboženské intolerance.
Skalní města
V těchto prostorech byla i lidská obydlí. Protože pevnost skály byla nevelká a navíc byla jeskynními chodbami a místnostmi porušená, stávalo se, že celé bloky takto provrtané skály se utrhly a zřítily. V obnažené skále je potom vidět struktura chodeb i odkryté místnosti. Tato skalní bydliště byla zabezpečena proti vnějším útočníkům. Chodby byly místy přepaženy příčnou štěrbinou, v níž se pohyboval kulatý balvan. Jím bylo možné chodbu zavalit a tak ji zcela zneprůchodnit.
Dále si můžete přečíst článek Národní park Olimpos
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| kappadokia-minares3.jpg | 153.41 KB |
| kappadoka-udoli.jpg | 232.74 KB |
| kapachram.jpg | 27.28 KB |
| kappadokia-derinkuyu.jpg | 239.59 KB |
| kappadokia-derinkuyu2.jpg | 218.36 KB |
| kappadokia2.jpg | 290.94 KB |
| kappadokia3.jpg | 220.18 KB |
| kappadokia-minares4.jpg | 283.6 KB |