Legenda o sv. Mikuláši
Jakmile začnou počátkem prosince nezvedená dítka pátrat po svých dobrých činech v uplynulém roce, blíží se 6. prosinec a s ním spojená návštěva svatého Mikuláše je za dveřmi. Jen málo z nás však ví, že ten zdánlivě vševědoucí dobrodinec nepochází z evropského severu, ale z Malé Asie. Zde totiž působil v první polovině čtvrtého století biskup jménem Mikuláš.
Svatý Mikuláš se totiž považuje – a to nejen u křesťanů – za jednu z nejpopulárnějších postav. O jeho životě a činech však máme jen málo faktických důkazů. V historických pramenech je popisován jako temperamentní, ale také současně jako diplomatický zprostředkovatel, který dával často průchod milosti před právem a zastával se chudobných a potřebných.
Mikuláš se narodil někdy v letech 270 – 286 ve městě Patara, z něhož jsou již jen ruiny u dnešního místa Kalkan (Turecko). Jako syn zámožných rodičů, jejichž dědictví později rozdal chudým, byl již ve svých devatenácti letech svým strýcem biskupem myrským vysvěcen za kněze a ustanoven představeným kláštera na Sioně (poblíž Myry). Hned po strýcově smrti se vydal Mikuláš jako poutník do Izraele. Po svém návratu byl svatořečen za svatého obce Myra (dnešního Demre, místa jihovýchodně od Antalye) a zvolen nástupcem svého zemřelého strýce.
Věno třem pannám
Mnoho legend obklopuje život Svatého Mikuláše. Jako ta, která z něj udělala patrona dětí připomínajícího jej dodnes jako nositele dárků. Podle pověsti se jeden zchudlý otec rozhodl, že ze svých tří panenských dcer udělá prostitutky, protože by je bez věna neprovdal. Mikuláš, bohatý díky svému dědictví po rodičích, prý tajně vhodil do komína domu hroudu zlata a odvrátil tím neblahý osud tří děvčat.
Záchrana poutníků v nebezpečí na moři
Jiná pověst líčí příhodu tří poutníků, kteří se dostali do nebezpečí na moři a úpěnlivě prosili Svatého Mikuláše o pomoc. Prý se jim zjevil statný muž, který se chopil kormidla, bouři uklidnil a potom zase náhle zmizel. Teprve v kostele města Myry později prý poutníci poznali podle obrazu svého zachránce - Svatého Mikuláše.
Římští vojevůdci uchráněni před smrtí
Jedna z nejstarších legend o Mikulášovi je o takzvaném zázraku „Stratelatoi“ (řecky vojevůdce). Tři Mikulášem do Myry pozvaní římští vojevůdci se stali svědky, jak se jeden odsouzenec uchránil před smrtí tím, že vyrval soudci meč z ruky. Když se později titíž vojevůdci sami stali obětí intrik a byli již k smrti odsouzeni, volali Svatého Mikuláše o pomoc. Ten se prý zjevil jejich císaři a pohrozil mu fatálními důsledky, pokud vojevůdce odsoudí. Ti byli nato neprodleně propuštěni, praví pověst.
Výročí úmrtí se stalo svátkem
Šestý prosinec, den výročí úmrtí Svatého Mikuláše, se stal svátkem. Přesný rok jeho úmrtí ale neznáme. Podle historickým pramenů zemřel ve městě Myra asi někdy v letech 345 až 351. Církevní svátek je ale zejména pro mládež něčím zvláštním, protože už po staletí je Mikuláš uctíván jako patron dětí. Navíc je patronem hasičů, cestujících, obchodníků, hospodských, řezníků a mnoha dalších řemeslníků a profesí.
V Rakousku chodí „Nikolo“ se svým hrůzu nahánějícím pomocníkem, čertem zvaným „Krampus“. V mnoha jiných zemích nosí Mikuláš jiné jméno a všeobecně se uctívá jako Ježíšek: Santa Claus (Severní Amerika), Sinterklaas (Holandsko), Father Christmas (Anglie), Noel Baba (Turecko), Saint Nicolas (Francie), Pai Natal (Portugalsko) atd. Jedno však mají všichni společné: vycházejí z památky Svatého Mikuláše z Myry a dárky mají vždycky po ruce
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| hires30580.jpg | 62.75 KB |
| hires30577.jpg | 106.9 KB |
zařazení:
vytvořeno: 11. Srpen 2008 - 14:00
Komentáře
Poslat nový komentář