Vanské jezero
Ve výšce 1719 metrů nad mořem se rozprostírá obrovské jezero, které slouží jako velmi důležitá mezinárodní dopravní tepna.
Vanské jezero (turecky Van Gölü) leží v tektonické kotlině na Arménské náhorní plošině pod horami Nemrut a Suphan. Se svou rozlohou 3755 km2 je to největší turecké jezero. Dlouhé je 120km a široké více než 80km, největší hloubka je pak 457 metrů.
Van je jedno z největších bezodtokových jezer na světě. Vlévá se do něj několik menších toků, které sbírají vodu na svazích okolních hor. Původně jezero odtok mělo, ale ten byl v období Pleistocénu zavalen lávou ze sopky Suphan. Proto je jezero nejen tektonického, ale i sopečného původu.
Salinita vody je 19,1%, takže jezero je brakické, tedy něco mezi sladkovodním a slaným. Jeho voda je také silně alkalická (s pH 9,8) a bohatá na uhličitan sodný a ostatní soli. Ty jsou extrahovány a následně se používají pro výrobu saponátů. Žije zde pouze jeden jediný druh ryby, a to sice Chalcalburnus tarichi z čeledi kaprovitých. Tato ryba je pro jezero naprosto specifická a žije pouze zde.
Kromě rybolovu a produkce soli se obyvatelé okolních měst Van a Tatvan živí zemědělstvím (hlavně pěstováním obilí a ovoce), jelikož v okolí jezera je poměrně úrodná půda. Přes jezero také od roku 1970 jezdí trajekt, který převáží vlaky a tím umožňuje spojení tureckou a íránskou železnici.
Jako každé správné jezero má i Van svou vlastní záhadu. V roce 1995 zde byla několikrát spatřena asi patnáct metrů dlouhá „Příšera z jezera Van“. Místní obyvatelé jí říkají Van Canavarı, což v překladu znamená Vanská příšera.
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| lac_de_Van.jpg | 85.52 KB |
Komentáře
Poslat nový komentář