Nábytek z mohylového hrobu v Gordionu

Po pádu chetitské říše většinu území Malé Asie ovládla říše Frygů.
Nejvíce zpráv o ní máme od Řeků, ale většinou jsou smíšeny s legendami. Ty nejdůležitější zmíníme na konci tohoto článku.

Jedna z nejstarších zachovaných mozaik vůbec – mozaika z Gordionu z 9. stol.- př.n.l.

Frýgové – patrně jeden z „mořských národů“, které zničily chetetiskou říši, se usadili v Malé Asii ve 12. stol. před naším letopočtem. Avšak až v 8. stol. př.n.l. vzniká fyžské království s centrem u dnešního Gordionu. Bohužel mu ale nebylo dáno dlouhého trvání. Bohatou říši Frygů však napadli drsní kočovníci z nitra Asie – Kimmeriové. Vzdor houževnatému odporu jim Frygové podlehli a jejich říše byla zničena, i když jejich kultura se nadále zorvíjí. Ale v 7. stol. př.n.l. přechází postupně moc na Lýdy, kteří definitivně získávají celé území kolem roku 620 př.n.l.

Vnitřek mohylového hrobu u Gordionu

Asi nejvýznamnějšími králi byli Gordias a Midas. Za jejich vlády království bohatlo především obchodem – čilé obchodní styky měli i s Řeky. Frygie byla navíc pro Řeky v 8. století př. Kr. opravdu zemí zlatem oplývající. A nejen zlatem. Někteří vědci si myslí, že právě prostřednictvím Frygů přejali Řekové foinické písmo – tedy svou alfabetu.

Asi takto mohl vypadat gordický uzel 🙂

Oba nejvýznamnější vládce známe i z řeckých pověstí. Goridas založil hlavní město Gordion (na severu území dnešního Turecka), kde uvázal i proslulý gordický uzel. Říkalo se, že ten, kdo ho dokáže rozmotat, se stane vládcem Asie. Svérázně to vyřešil až Alexandr Veliký, který ho jedinou ranou meče přeťal. Skutečně se pak stal vládcem Asie až po Indii.

Mohylový hrob v Gordionu, jedním z pochovaných je pravděpodobně Midasův otec Gordias

Mezi nejznámější báje patří vyprávění o králi Midasovi. Za pomoc Selénovi, Dionýzovu pěstounovi, Midasovi Dionýzios splnil neuvážené přání – vše, čeho se dotkne, se promění ve zlato. Po počátečním nadšení však Midas zjistil, že se zlata nenají ani nanapije a poprosil o zrušení tohoto prokletí.

Detail stolku z pohřební mohyly u Gordionu

Druhá báje o Midasovi vypráví, že urazil Apollona, protože dal přednost divokému hraní Panově před ušlechtilou hrou Apollonovou. Za trest mu Apollon proměnil jeho uši v oslí. Ukázalo se však, že vyprávění mělo své skutečné jádro – na nalezené fryžské minci s nápisem MIDA je vyobrazen panovník a má „korunu“ ve tvaru oslí hlavy.