GPS 39.6505125N, 31.9782025E

Mohyla s hrobkou bájného krále Midase je asi nejlákavější památkou města

Asi 100 km západně od Ankary najdeme zbytky antického města Gordion. Pověst vypráví, že králem Frýgie se stane muž, jenž přijede do města ráno a bude sedět na zvláštním voze. Oj a jařmo musí být svázány zvláštním uzlem. Tyto předpoklady splnil oráč Gordiás a po inauguraci svůj kočár obětoval Diovi. Poté byla vyslovena další věštba. Kdo rozváže složitý uzel na kočáře, stane se vládcem celé Asie. Tento rébus se pokoušel vyřešit i Alexandr Veliký, když však jeho úsilí neneslo ovoce, tasil meč a uzel přeťal. Pánem Asie se skutečně stal a jeho čin se stal symbolem pro razantní a efektivní řešení určitého problému.

Gordion býval velkým městem, chráněmým mohutnými hradbami.

Gordiův syn byl známý král Midas. Jeho hrob byl objeven v těsné blízkosti města a je největší ze všech tamních mohyl, které jsou datovány do šestého až osmého století př. Kr. Archeologové v hrobce nalezli dřevěnou komnatu s bronzovým pokladem, který je umístěn v místním  muzeu. Vnitřek mohyly si lze prohlédnout, protože je zabezpečen a zpřístupněn návštěvníkům.

Vnitřek mohyly se povedlo zpřístupnit

Gordion bylo původně hlavní město Frýžského království a byl založen asi v polovině 8. století př. Kr.. Největším rozkvětem prošel v letech 725 – 675 př. Kr.. Peršané vládli ve městě asi od poloviny 6. století až do příchodu Alexandra Velikého, který obnovil jeho samostatnost.

I přes svůj rozsah hradby Alexandrovi Velikému neodolaly

V ruinách lze spatřit mohutnou vstupní bránu, navazující na relativně úzký vchod do města, velmi připomínající typ použitý v Tróji. Tyto úzké koridory sloužily k zachycení útočníků, kteří tak byli vystaveni palbě obránců ze tří stran. Při vykopávkách bylo odkryto velké množství základů starých paláců, domů a skladišť potravin.

Zbytka dřevěného nábytku z hrobky dávají výjimečnou možnost ocenit mistrovství jejich tvůrců.

Při návštěvě těchto míst se neubráníte silnému dojmu, který lze nazvat „genius loci“. Cítíte přítomnost Alexandra Velikého současně s dechem staletí, která nás od něho oddělují.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.