Jedna z nejznámějších lýdských památek – vytesané hrobky v Telmessu (u Fethyie)

Po pádu říše Frygů se stala Lýdie nejsilnějším státem v Malé Asii . Ta si podrobila i řecká města a osady na západě (Milétos, Efesos a další), ale na východě narazila na předchůdce Peršanů – Médy. Bitvu, kterou s nimi Lýdové svedli, ukončilo všeobecné zděšení, když „den se náhle změnil v noc“. Jak jste asi poznali, došlo k zatmění Slunce. Historik Hérodotos uvádí, že zatmění předpověděl slavný řecký učenec Thalés z Milétu. Díky tomu můžeme na základě astronomických výpočtů bitvu – jako první událost v dějinách – na den přesně datovat: 28. 5. 585 př. Kr.

Lýdský hrob u Fethyie

Říši Médů ovládla říše Peršanů, ale lýdský král Kroisos, rovněž proslulý boháč, nepřestal pokoušet válečné štěstí. Jeho území ohraničené na východě řekou Halys se mu zdálo malé. Aby se zabezpečil proti nepříznivému výsledku tažení, vyslal své posly do proslulé řecké věštírny v Delfách kde sídlila kněžka Pýthie. Ta mu vzkázala, že překročí-li řeku Halys, zničí velkou říši. Král to skutečně učinil a věštba se splnila, říši zničil, ale svou vlastní. Není divu, že pythijské výroky svou obojakostí vešly do dějin. Na pobřeží ale stále zůstávají svobodné řecké kolonie.