Alexandr Makedonský
Alexandr (Alexandros) byl především vynikající voják. Také však vynikal tělesnou krásou, zdatností i bystrostí ducha, byl mimořádně statečný, ctižádostivý a v nebezpečí neohrožený.
Měl všestranné vzdělání – vždyť po tři léta byl jeho učitelem sám velký ARISTOTELÉS.
Pln naděje se tedy r. 334 př. Kr. vydal na pochod. Výpravu doprovázeli také historikové, zeměpisci i filozofové. Alexandrovi nešlo jen o prosté vojenské tažení, ve skutečnosti toužil dobýt a ovládnout celý svět.
Alexandrova armáda táhla Malou Asií a dobývala jedno město za druhým. Ve starodávném Gordiu čekal na Alexandra proslulý gordický uzel. Kdo ho rozváže, pravila pověst, získá vládu nad Asií. Alexandr ho jedinou ranou meče přeťal.
Se samotným králem králů Dáreiem III. se poprvé utkal poblíž malého městečka Issu. Proti Alexandrovým 30 000 vojáků tu stálo snad 200 000 Peršanů. Alexandr je zahnal na útěk tak rychle, že prchající král zanechal na bojišti nejen svůj válečný stan, ale i manželku a dcery.
Rozhodující bitva s Peršany proběhla u Gaugamél. Alexandr vyhrál na celé čáře.
Alexandrova armáda dorazila až do Indie, kde Alexandr očekával břehy Okeánu – konec světa. Když se dozvěděl, že před ním leží ještě mnohé velké říše, chtěl jít dál za svým snem. Jeho věrní vojáci mu však poprvé vypověděli poslušnost. Krajně vyčerpáni odmítli pochodovat dál.
Hlavním městem Alexandrovi říše se stal Babylón.
Když bylo Alexandrovi 33 let, vládl největší říší všech dob a uskutečnil vskutku epochální čin – mnoha vazbami spojil Evropu s Asií. Krátce na to, 13. června 323 př. Kr., zemřel, pravděpodobně na malárii.
Od Gibraltaru až tam, kde je nyní západní Čína, existoval intelektuálně jeden svět, řecký svět, který trval celá století.
„Žil život docela krátký, ale naplnil jej nejpočetnějšími a největšími činy“, napsal o něm řecký spisovatel Plútarchos.
| Příloha | Velikost |
|---|---|
| alex na koni.JPG | 162.92 KB |
| alex.jpg | 27.74 KB |
| alex.jpg | 33.98 KB |
| alex.jpg | 11.28 KB |