Patice sloupu v Perge

Ve 2. stol. př. Kr. se k východu začal obracet zájem Říma.
Nejprve přišla na řadu Makedonie. Již dávno to nebyla velmoc z dob Alexandra Velikého. Proslulá makedonská falanga si však stále udržovala pověst neporazitelnosti. Římané však Makedonce na hlavu porazili a jejich zemi rozdělili.

Amfiteátr v Hierapolisu (Pamukkale)

Současně Římané bojovali i se syrskou říší Seleukovců. Také tady slavili vítězství. Římané tak poprvé a důrazně vkročili do Asie. Roku 146 př. Kr. Římané dobili Kartágo a podmanili si Řecko. V polovině 2. století př. Kr. už neměl Řím v celém Středomoří vážného protivníka. Záhy ovládl i Hispánii a římská říše se tak rozkládala od Gibraltaru po Malou Asii.

Perge, obranná věž

Z podmaněných území získával Řím nejen peníze (daně a poplatky), ale také potřebné suroviny (drahé kovy, dřevo, obilí a další potraviny), levnou pracovní sílu (otroky) a vojáky do své armády. Celou rozlehlou říši spravovali Římané ze svého města.

Ulice v Perge. Uprostřed umělý potok, zdroj vody a osvěžení.

Římané nebyli na rozdíl od Řeků příliš originální a většinu věcí prostě převzali od jiných národů (zlé jazyky dokonce tvrdí, že jediným římským vynálezem byl beton). O to více však přejaté věci dovedli prakticky využít a přivedli je málem k dokonalosti. Mezi jejich hlavní zásluhy patří, že je rozšířili po celé říši a zásadně tak ovlivnili další vývoj – zejména v Evropě. Římané byli především skvělými inženýry. Všude, kam přišli, stavěli silnice, mosty, města, vodovody. Například jejich závlahové systémy učinily ze severní Afriky úrodnou zásobárnu obilí pro Řím.

Koleje, vyjeté antickými vozy v dlažbě ulice. Perge.

K dokonalosti přivedli Římané i válečné stroje, rovněž převzaté od Řeků – i když by bylo asi sporné, zda se právě v tomto případě jedná o přednost.
Mnohého z vás asi překvapí, že už Římané stavěli čtyřposchoďové domy, bloky činžáků podobné těm z našich měst. I silnice měly určitou šířku a vozy o stejném rozchodu kol v nich vyjezdily vlastně „koleje“ (lázeňská kolonáda v Hierapolis – Pamukkale, cesta v Perge …). Ve městech, na rušných ulicích, byly i zvláštní přechody pro chodce. Římané také znali taxíky. Speciální mechanismus napojený na kola vozu po ujetí určité vzdálenosti spustil kámen do nádobky. Podle počtu „ujetých kamenů“ se platila cena za dopravu.

Caldarium neboli teplá místnost římských lázní, Perge

K římské civilizaci patří neodmyslitelně starost o čistotu těla. Římané s oblibou navštěvovali veřejné lázně. Už v 1. století př. Kr. vynalezl jeden Říman obdobu ústředního topení. Horký vzduch se hnal kanálky pod podlahou i ve stěnách a vyhříval tak místnosti.

Amfiteátr v Aspendosu, jeden z nejzachovalejších římských amfiteátrů vůbec

„Učíme se pro život, a ne pro školu“ – tohle staré latinské přísloví jste jistě už v nějaké obměně slyšeli. Možná budete závidět malým Římanům, že v té době nebyla škola povinná. Přesto většina z nich školu alespoň pár let navštěvovala a jen málokdo neuměl aspoň číst, psát a počítat. Už tehdy se vyučovalo ve třídách, jen majetnější rodiče si najímali domácí učitele.

Pomalu se ale Římskou říší začíná šířit křesťanství ….