Je škoda, že Východní Anatolie nemůže být díky místní výbušné atmosféře zájmci dostatečně vychutnána. Přitom nabízí jedinečné přírodní bohatství, jako je jezero Van nebo biblická hora Ararat, či architektonické skvosty jako je Ishak paşa saray.

Východní Anatolie je vlastně východní hranicí Turecka.

Nejvýchodnější oblast Turecka nepatří určitě k místům, které by nabízely cestovní kanceláře standardně svým klientům jako hity sezóny. Důvodů je hned několik.

Jezero Van má svoji atmosféru

Především doprava je podstatně delší a komplikovanější než do nám bližších turistických středisek. Východní hranice je zároveň místem, kde teoreticky nejsnáze narazíme na Kurdy, armádu, střelbu … . Ani turistický průmysl zde není plně rozvinutý.

Biblická hora Ararat je výraznou dominantou na stovky kilometrů

Na druhou stranu východní Anatolii najdeme věci, které neuvidíme v celém zbytku země. Už jen pohled na biblický Ararat, první známé přístaviště na Zemi, je úchvatný. Obrovské jezero Van s blankytně modrou vodou. Vysoké hory i úrodná pole. Skvosty architektury byzantské i osmanské – včetně až pohádkového paláce İshak Paşa Sarayı, budovaného s velikou láskou a péčí daleko od hlavního města Istanbulu ze sultánových peněz bez jeho svolení.

Ishak paşa saray je architektonický i umělecký skvost

Zkrátka, návštěvu této oblasti můžeme opravdu vřele doporučit. Chce to jediné. Romantickou duši a nebát se.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.