+6
°
C

+13°
+

Zelve
Pátek, 19

Viz 7denní předpověď

GPS 38.6694564N, 34.8635733E (parkoviště u vstupu)

Oblast Zelve patří k tomu nejlepšímu, co může Kappadokie turistům nabídnout. Tři údolí ve tvaru Y nabízí staré i novější památky. Jsou sice v technicky horším stavu než Göreme, ale o to autentičtější. Najdeme zde ale také překrásnou přírodu a zajímavé treky. Rozhodně by byl velký hřích při návštěvě Kappadokie tuto část vynechat,

Muzeum pod širým nebem Zelve jsou tři zajímavá údolí.

Oficiálně je Zelve tzv. Open air museum neboli muzeum pod širým nebem. Jeho jedinečnost spočívá mimo jiné v tom, že ještě do poloviny 20. století se jednalo o stále živou tureckou vesnici. Lidé zde žili v obydlích, vydlabaných do skály stejně jako před tisíci lety. Vyhnala je odsud postupující eroze zdejších skal a s tím výrazně zvýšené riziko úrazů. Pověstnou poslední kapkou byla smrt jedenáctileté holčičky pod odpadlým kusem skály. Obyvatelé se pak přestěhovali do blízkého Aktepe, kde byly s vládní pomocí vybudovány nové rodinné domky.

Panelák, který nebylo třeba stavět, ale dlabat.

Nejstarší části Zelve jsou odhadovány na 6. století našeho letopočtu. Najdeme zde téměř polovinu kostelů z celé Kappadokie, které tu byly v ranně byzantském období vybudovány. V průběhu následujících století se zde zabydlovali kromě původních mnichů i normální lidé, kteří si budovali svá obydlí vydlabáváním svých bytů ve zdejších skalách. K původním Byzantincúm se po dobytí Malé Asie přidali Turci. Ti vedle už vydlabaných kostelů vybudovali mešitu.

O co méně zásahů restaurátorů, o to více na vás sáhne historie místa

Z památek, které bychom měli ve zdejších údolích vidět, jmenujme především tři kostely: Geyikli Kilise neboli Kostel s jelenem a dva bezprostředně sousedící kostely Uzumlu Kilise neboli Kostel s hrozny a Balikli Kilise neboli Rybí kostel. Ne vždy mohou být přístupné, jsme v oblasti možných padajících úlomků skály. To ale platí o všech zdejších památkách.

Mešita je sice malá, ale velikost svatostánku není podstatná, důležitá je velikost víry.

Na pozdější dobu si vzpomeneme při návštěvě již zmíněné vytesané mešity. Blízké sousedství obou svatostánků dokazuje relativně rozumné soužití zdejší turecké a řecké komunity. To však bylo ukončeno v roce 1923, kdy došlo k vzájemné výměně řeckého a tureckého obyvatelstva v rámci mírových dohod po ukončení Turecké války za nezávislost. Tím zdejší řecká pravoslavná komunita přestala existovat.

Trochu jsem váhal, mám-li použít fotku s opičím turistou, pak mi ale došlo, že je to vhodné měřítko velikosti mlýnu.

Minulost velice nedávnou nám může připomínat  třeba mlýn s vystaveným mlýnským kamenem. Hlavně máme ale přístup do domácností, které ještě před rokem 1950 byly normálně obydlené. Stále v nich žily chudé turecké rodiny. Takže mnohde vidíte třeba vymalovaný pokoj, zbytky poliček ve spíži či vydlabané korýtko pro osly. Kdysi živá vesnice může připomínat město duchů.

Zelve je opravdu jedinečné ...

Zelve však není zajímavé pouze svými skalními kostely a obydlími. Jsou zde velice zajímavé a občas i dost náročné treky, skalní tunel spojující dvě údolí a samozřejmě překrásná příroda. Určitě to není místo, kam by dámy měly chodit v lodičkách. Stejně tak tady nesmíte očekávat zářivé barvy opravených starých kostelů. O to více zde najdete romantiky a originality. I proto patří Zelve k perlám Kappadokie.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.