GPS 38.7550242N, 30.5295733E
Z pěti mešit, zapsaných jako „Dřevěné sloupové mešity středověké Anatolie“ na seznamu památek UNESCO je na prvním místě Velká mešita v Afyonkarahisaru. Pokud jste navštívili Velkou mešitu v Afyonu, je to právě ona. Turecký parlament město roku 2004 přejmenoval.
Ulu camii neboli Velká mešita byla vybudována mezi lety 1272-1277, tedy v seldžuckém období. Se svými více než tisíci metry čtverečními je dodnes jednou z největších mešit v Afyonkarahisaru. Je také známá jako Kırk Direkli Cami neboli Mešita čtyřiceti sloupů. Za toto jméno vděčí čtyřiceti dřevěným sloupům, držících strop.
Do lichoběžníkové modlitebny můžeme vstoupit třemi vchody – ze severu, z východu i ze západu. Ani jeden z nich není nikterak honosný. Nejdůležitější je asi ten severní, u paty minaretu. Tady najdeme i důležité informace o celé stavbě. Minaret sám je zděný a zdobený tyrkysovými a fialovými glazovanými kachlíky.
Na dřevěný vnitřek mešity nebyl použit jediný hřebík. I tím je tato stavba výjimečná (ne ale zcela unikátní – třeba v severním Turecku je ještě unikátnější celodřevěná mešita u Çarşamby, o které píšeme na jiném místě). Interiér je ale tím, co mešitu dostalo na seznam UNESCO. Čtyřicet unikátních dřevěných sloupů, každý je opravdu jiný, podpírá kdysi malovaný strop. Jako se liší hlavice jednotlivých sloupů, tak se liší i výzdoba trámů stropu.
V modlitebně najdeme samozřejmě dvě věci, které ke každé mešitě patří – mihráb a minbar. Mihráb září svojí bílou barvou. Je totiž vyroben z broušeného bílého vápence. Okraje výklenku jsou ozdobeny kaligrafickým pásem. Dřevěný minbar neboli kazatelna je podle některých zdrojů dokonce původní. Je zajímavě zdobený unikátní technikou kündekari s květinovými a geometrickými vzory. Nejzajímavější jsou ale asi dveře, které uzavírají její schody. Jsou nádherně zdobené a je na nich nápis, udávající pravděpodobný termín založení svatostánku.
Původní mešita měla rovnou střechu, pokrytou taškami. Uprostřed byla věžička s okny, která do budovy pouštěla denní světlo. Při rekonstrukci v roce 1947 však došlo k zásadním změnám. Plochá střecha byla nahrazena pyramidovou, místo tašek jí pokrývají měděné pláty. Věžička byla odstraněna.
I když je mešita jednou z nejstarších ve městě, byla dlouhá léta neprávem opomíjenou památkou. Mělo to jednu velkou výhodu – nebyla centrem turistického zájmu. Afyonkarahisar nabízí i jiná zajímavá místa, takže pro milovníky pravého Turecka je určitě místem, které by neměl minout.