GPS 39.9250111N, 32.8369019E
Jednou z dnešních dominant Ankary je bezesporu Anıtkabir neboli Atatürkovo mauzoleum. Leží na jednom z nejvyšších míst města, aby bylo dobře vidět a aby měl Atatürk dobrý výhled na své hlavní město. Je samozřejmě veřejnosti přístupné, ale zároveň je to nejčastější cíl oficiálních návštěv zahraničních politiků.

Hned po Atatürkově smrti 10. listopadu 1938 bylo rozhodnuto, že pro jeho ostatky bude vybudováno speciální mauzoleum. Byl proto pouze z istanbulského paláce Dolmabahçe, kde zemřel, převezen do Ankary. Tam jej při oficiálním obřadu 21. listopadu 1938 uložili do Etnografického muzea. Na začátku roku 1939 bylo vybráno místo pro jeho mauzoleum a byla vypsána architektonická soutěž na jeho podobu.

V březnu 1942 byly vyhlášeny výsledky. Zvítězil projekt Emina Onata a Orhana Ardy, s jehož realizací se začalo položením základního kamene 9. října 1944. Stavba bohužel neprobíhala úplně podle představ, mimo jiné i kvůli stabilitě podloží. Nakonec bylo například potřeba vybudovat až jedenáct metrů hluboké základy. I to byl jeden z důvodů, proč došlo po dohodě s architekty k úpravám původního projektu. Nejzásadnější změnou bylo odstranění kamenné kopule nad hlavní prostorou mauzolea – Síně cti – a její nahrazení železobetonovou konstrukcí.

Celý areál včetně velkého Parku míru, který velký komplex obklopuje, byl dokončen v říjnu 1953. Veškeré materiály pro výstavbu byly přiváženy z celého Turecka. Slavnostní převezení Atatürkova těla a tím i jeho oficiální pohřeb zde proběhlo přesně patnáct let po jeho smrti, tedy 10. listopadu 1953. Tím se i celý areál otevřel veřejnosti.

Střízlivá architektura vychází z anatolských kořenů. Najdeme v ní prvky ze všech důležitých civilizací, které toto území obývali Chetity počínaje a Osmany konče. Nejdůležitější budova – vlastní mauzoleum – připomíná klasický antický chrám. Nádvoří vytváří stoy. Reliéfy na schodišti nám mohou připomínat ty chetitské třeba z Yazılıkayi. A tak bychom mohli pokračovat dále …

Celý areál můžeme rozdělit do čtyř částí. Středobodem je samozřejmě samotné mauzoleum, ve kterém je pochován Atatürk. Před ním se rozléhá velké Cermoniální náměstí, které je projektováno až pro 15 000 lidí. Jeho dlažba nám evokuje tradiční turecké koberce – kilimy. Byla vytvořena z různých druhů travertinu. K areálu vede Lví cesta, pojmenovaná podle soch lvů na jejích stranách. Je jich dvanáct párů a představují dvacet čtyři turkické oghuzské kmeny. Cesta prochází Parkem míru. Jeho název vychází z Atatürkovy myšlenky: „Mír doma, mír ve světě“. Více než sto nejrůznějších druhů zeleně pochází z více než dvaceti pěti zemí světa.

Vraťme se však k nejdůležitější budově areálu – mauzoleu. Oficiálně se jmenuje Síň cti a je to místo, kde najdeme symbolický Atatürkův sarkofág. Ten váží čtyřicet tun a byl vytesán z monolitu, přivezeného z Adany. Sem chodí všechny oficiální zahraniční delegace pokládat věnce … . Atatürk leží ale ve speciální pohřební komoře, která je uložená ve sklepení pod tímto sarkofágem. Síň cti je obdélníková, přibližně 40x60 m a vysoká 17 m, na první pohled připomíná antický chrám. Vlastní pohřební komora je osmiboká, výzdobou připomíná spíše osmanské období a má zlatem vykládaný strop.

Kromě výše zmíněných čtyř hlavních částí najdeme v areálu mauzolea ještě deset věží a mnoho symbolických soch a reliéfů. Všechny mají symbolický charakter. Každá věž má své jméno, odkazující na důležité okamžiky, týkající se historie Turecké republiky. Především sochy a reliéfy hodně připomínají podobná díla z dob kultu osobnosti. Důležitější je to, co znázorňují než jejich umělecké provedení.

Ve věžích najdeme i muzea. Ta jsou samozřejmě úzce spjata s Atatürkovou osobností. V některých z nich najdeme i jeho osobní věci. Nejen běžné denní potřeby, ale třeba i jeho auto Cadillac 80, které používal v posledních dvou letech svého života nebo loď, na které plul.

Anıtkabir je určitě místo, které vám každý turecký průvodce doporučí. Pro Turky je hodně důležité a určitě není nezajímavé. Ale bez velkého zájmu o osobu Mustafy Kemela Atatürka a historie vzniku Turecké republiky asi najdeme v Ankaře mnoho zajímavějších míst.