GPS 37.6834519N, 31.7186194E
Každá z pěti anatolských hypostylových mešit je něčím unikátní. V případě mešity Eşrefoğlu v Beyşehiru je to její geniální netradiční řešení dlouhodobé konzervace dřevěného vnitřku budovy. Velice zajímavý je i půdorys svatostánku – na rozdíl od svých kolegyň není obdélníkový, má jeden roh zkosený.
Mešitu Eşrefoğlu najdeme v centru historického města Beyşehir nedaleko Konye. Byla vystavena na ploše o něco menší než je házenkářské hřiště v letech 1296 – 1299 Seyfeddinem Süleymanem Beyem. Zároveň byly vybudovány i další objekty – karavanseraj neboli zájezdní hostinec, hamam neboli lázně a samozřejmě i místo posledního odpočinku – hrobka zakladatele celého komplexu.
Z vlastního půdorysu je jasné, že byla budována v centru tehdy velkého města. Povinná orientace svatostánku vůči světovým stranám (směřování ke Kaabě) musela být zachována, tomuto směrování ale neodpovídala hlavní ulice, na které měla mešita stát. Nechce-li Mohamed k hoře, musí hora k Mohamedovi. Pravidelnému obdélníku byl zkosen severovýchodní roh tak, aby byl portál budovy logickou součástí nejdůležitější komunikace města.
Památka stojí na překrásném místě nedaleko ústí říčky Beyşehir do jezera Beyşehir. Průčelí s hlavním vchodem najdeme ve zkosené části budovy. Je vybudované z kamenných kvádrů a má nádherně zdobenou vstupní bránu. Po její pravé straně vyrůstá nezbytná součást každé mešity – minaret. Ten je, na rozdíl od celé kamenné budovy, cihlový.
Vstoupíme-li do svatostánku hlavním vchodem, dostaneme se nejdříve do prostorného vestibulu. Je překrásně zdobený fajánsem a modrými kachlíky. Nejnádherněji je pak zdobená vstupní brána do harimu, tedy vlastní modlitebny. Teprve za nimi najdeme to, co přivedlo tuto mešitu na seznam UNESCO - unikátní dřevěný interiér.
První, co nás zaujme, je 48 sloupů z cedrového dřeva, které celý prostor rozdělují do sedmi lodí. Jejich vyřezávané hlavice i celé trámoví, které podpírají, jsou nádherně zdobené a malované. Nemůžeme přehlédnout ani dva mahfily - balkonky. Muezzinský je volně stojící a má jen nízké zábradlí. Panovnický vidíme u stěny a poznáme ho podle mříže z ořechového dřeva.
Obrovský mirháb se svojí šířkou přes čtyři a půl metru a výškou přes šest metrů je jednoznačnou dominantou kibla stěny (ke Kaabě směřující zeď) mešity. Je nádherně vykládaný tyrkysovou, tmavě červenou a bílou fajánsí, která vytváří jak složité vzory, tak i velké hvězdy.
Dosseman, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Vedle stojící minbar je ukázkou mistrovského řezbářského umění svých tvůrců. Celý je postaven z ořechového dřeva bez použití lepidla či hřebíků. Podobnou špičkovou práci se dřevem můžeme vidět i na vyřezávaných okenicích. O jejich vysoké umělecké i historické kvalitě svědčí také fakt, že některé z nich byly převezeny do muzea v nedaleké Konyi.
Nejzajímavější část ale najdeme uprostřed svatostánku. I když je už díky lidské hlouposti nefunkční. Tím zázrakem je 4,5 m hluboký bazének, kterému se říká karlık. Kar je turecky sníh, jedná se tedy o místo, kam byl shazován sníh ze střechy. Když se pak v zimě v mešitě topilo, sníh tál a odpařoval se, čímž udržoval relativně stálou vlhkost a tím chránil veškeré dřevo v mešitě před zničením. Bohužel, v roce 1965 byl bazének zakryt sklem, čímž ztratil svoji funkci.
Mešita Eşrefoğlu určitě stojí za návštěvu. Beyşehir není velký, ale jeho poloha na břehu velkého jezera mu dodává velké kouzlo. A památka sama nabízí nejen jedinečnou atmosféru svatostánku ze 13. století, ale i velké množství unikátních uměleckých děl.