Kdo by neznal krále Midase, kterému se vše, čeho se dotkl, proměnilo ve zlato? A později s oslíma ušima, ocenění to Apollovo za jeho vybraný hudební vkus? Kdo by neznal gordický uzel? Toto vše je spojeno právě s Frýžskou říší a jejími vladci …
Po pádu chetitské říše většinu území Malé Asie ovládla říše Frygů. Nejvíce zpráv o ní máme od Řeků, ale většinou jsou smíšeny s legendami. Ty nejdůležitější zmíníme na konci tohoto článku.
Frýgové – patrně jeden z „mořských národů“, které zničily chetetiskou říši, se usadili v Malé Asii ve 12. stol. před naším letopočtem. Avšak až v 8. stol. př.n.l. vzniká fyžské království s centrem u dnešního Gordionu. Bohužel mu ale nebylo dáno dlouhého trvání. Bohatou říši Frygů napadli drsní kočovníci z nitra Asie – Kimmeriové. Vzdor houževnatému odporu jim Frygové podlehli a jejich říše byla zničena, i když jejich kultura se nadále rozvíjí. V 7. stol. př.n.l. přechází postupně moc na Lýdy, kteří definitivně získávají celé území kolem roku 620 př.n.l. Velké množství památek na Frýgy najdeme v téměř turisty nenavštěvovaném Frýžském údolí.
Asi nejvýznamnějšími králi byli Gordias a Midas. Za jejich vlády království bohatlo především obchodem – čilé obchodní styky měli i s Řeky. Frygie byla navíc pro Řeky v 8. století př. Kr. opravdu zemí zlatem oplývající. A nejen zlatem. Někteří vědci si myslí, že právě prostřednictvím Frygů přejali Řekové foinické písmo – tedy svou alfabetu.
Oba nejvýznamnější vládce známe i z řeckých pověstí. Goridas založil hlavní město Gordion (nedaleko od Ankary, ve střední části Turecka), kde uvázal i proslulý gordický uzel. Říkalo se, že ten, kdo ho dokáže rozmotat, se stane vládcem Asie. Svérázně to vyřešil až Alexandr Veliký, který ho jedinou ranou meče přeťal. Skutečně se pak stal vládcem Asie až po Indii.
Mezi nejznámější báje patří vyprávění o králi Midasovi. Za pomoc Selénovi, Dionýzovu pěstounovi, Dionýzios splnil Midasovi neuvážené přání – vše, čeho se dotkne, se promění ve zlato. Po počátečním nadšení však Midas zjistil, že se zlata nenají ani nenapije a poprosil o zrušení tohoto prokletí.
Druhá báje o Midasovi vypráví, že urazil Apollona, protože dal přednost divokému hraní Panově před ušlechtilou hrou Apollonovou. Za trest mu Apollon proměnil jeho uši v oslí. Ukázalo se však, že tato pověst má své skutečné jádro – na nalezené fryžské minci s nápisem MIDA je vyobrazen panovník a má „korunu“ ve tvaru oslí hlavy.