+10
°
C

+12°
+

Sanlıurfa
Středa, 05

Viz 7denní předpověď

GPS 37.2231889N, 38.9223997E

Göbekli Tepe (Göbeklitepe) je nejstarší známou postavenou svatyní. Její jedinečnost dokládá i fakt, že na seznam památek UNESCO byla zapsána roku 2018, tedy necelé čtvrtstoletí po zahájení systematického výzkumu a půlstoletí od jejího objevení. Způsobila ještě větší zlom v chápání historie lidstva než potvrzení existence Chetitiské říše o sto let dříve.

Panoramatický pohled na Göbekli Tepe

První informace o tom, že Pupkatý kopec - Göbeklitepe - nedaleko Şaniurfy není přirozený, byly potvrzeny roku 1963. Nikdo se o něj ale nadále nezajímal. Obecně se mělo za to, že jsou v kopci ukryté byzantské památky. Takových je v Turecku hodně, takže nejsou tak zajímavé. Zásadní změna přichází až v roce 1994. V tomto roce na Göbeklitepe přichází německý archeolog  Klaus Schmidt. Zjišťuje, že domnělé byzantské památky jsou řádově starší a zahajuje systematický výzkum. 

Supí kámen je nádhernou ukázkou pravěkých mistrů.

Všeobecně se předpokládá, že se jedná o náboženský komplex. Důvodů pro tuto domněnku je více. Především se Göbeklitepe nachází v relativně neúrodné oblasti, podle současných výzkumů zde ani historicky nebyly žádné zdroje vody. Proto tru není pravděpodobné pravidelné osídlení. Znamená to však, že sem museli docházet dlouhá léta stavitelé, aby celý tento obrovský komplex vybudovali. I proto budeme v následujícím textu památku považovat za chrám a tak i nazývat.

Celkový pohled na vykopávky. Autor fotografie Rolfcosar, zdroj Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0

Než začneme s popisem památky, zkusme si Göbekli tepe posadit do historie. Její stáří se odhaduje na 12 000 let. Nejstarší egyptská pyramida - Džoserova, podobně jako slavný anglický Stonehenge, jsou staré přibližně 4 600 let. Odstup mezi námi a těmito památkami je menší než mezi pyramidami a Göbekli Tepe. Vznik nejstaršího písma se odhaduje období před 9 000 lety. První zemědělci začali pěstovat své jednoduché základní plodiny před o něco více než 11 000 lety. Znamená to tedy, že lidé, kteří pravděpodobnou svatyni budovali, neuměli psát, aby si mohli předávat a zachovávat informace. Neuměli ani pěstovat potraviny, aby dokázali zajistit výživu dělníkům, kteří na stavbě pracovali. Pojďme se tedy na celý komplex podívat přes tyto brýle.

Kamenný predátor je připravený ulovit kořist. Autorem fotografie je Erkcan, je Public domain, na Wikimedia Commons

Vrch Göbeklitepe je cca 15 m vysoký a má průměr 300 m. Základ chrámu tvoří kruhy z vápencových monolitů, vysokých 3 - 6 metrů a vážících 20 - 50 tun. Jejich charakteristický tvar velkého písmene T má představovat člověka bez hlavy. Alespoň podle teorie objevitele skutečné hodnoty Göbekli Tepe Klause Schmidta. Tyto monolity jsou zdobeny mnoha reliéfy zvířat či abstraktních motivů. Prostor mezi nimi byl vyzděn kameny bez použití jakéhokoliv pojiva. Jedna z teorií také uvažuje o tom, že tyto objekty byly zastřešeny.

Letecký snímek z 1. 5. 2019 nabízí představu o půdorysu. Autorem fotografie je Německý archeologický institute, foto E. Kücüka zdroj Wikimedia Commons CC BY-SA 3.0

Kolem těchto kruhových staveb je velké množství dalších, tentokráte rovných a na sebe kolmých zdí. Vědci se domnívají, že jejich tvary a rozmístění nejsou náhodné, že mají svoji logiku, vyplývající z jejich funkce. Podle některých teorií vycházejí z noční oblohy, podle jiných z ročních období.

Hlava jako z mnohem mladších památek. Autor fotografie je Dosseman, zdroj Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0

Velice zajímavá je analýza rozmístění tří hlavních kruhových staveb. Jejich středy tvoří rovnostranný trojúhelník. Tedy geometrický útvar, který u negramotných sběračů velice překvapí. Zásadní otázkou samozřejmě zůstává, je-li to záměr nebo náhoda. 

Vykopávky jsou částečně kryté, návštěvníci chodí po lávkách nad nimi.

Jedna z teorií, jak mohli lidé s tak malými znalostmi vybudovat takový rozsáhlý komplex, pracuje s možností slámkové architektury. Tedy s možností, že si stavitelé místo současných výkresů půdorys vytvořili z naskládaných rovných slámek.

Detail jednoho z kruhů. Autor fotografie je Dosseman, zdroj Wikimedia Commons CC BY-SA 4.0

Mezi vzácné nálezy patří i velké množství nejrůznějších pazourkových nástrojů. Jejich množství také ukazuje na to, že se jedná o náboženský objekt a nástroje jsou obětními dary. Doba měděná začne až za 3 000 let, tedy časově asi jako od mínojské Kréty do dnešních dní.  

Pohled na vykopávky, přibližně rok 2010

V současné době zatím netušíme, jak se mohlo podařit tento veliký komplex vybudovat. Historikové dnes neznají žádný mocenský celek z té doby. Přitom ke stavbě je nutný - musíte mít moc donutit lidi k práci. V tomto případě velké množství lidí a na dlouhou dobu. S prostředky, které měli stavitelé k dispozici se odhaduje délak jeho výstavby minimálně na desítky let, což tehdy byly celé generace. Jak jsme zmínili výše, nebyl zde snadný zdroj ani vody ani potravin. 

Další krásná ukázka tehdejšího mistrovství. Nezapomínejme, že neznali žádné kovy ...

Stejnou záhadou je, proč byl celý komplex ještě v době neolitu, v 8. tisíciletí před naším letopočtem,  lidmi zasypán. Podíváme-li se do časového zasazení této události, mohli to udělat už zemědělci, ale zcela jistě negramotní. O existenci písma v té době se uvažuje pouze v Číně. Do vynálezu kola nám chybí ještě 7 000 let. 

Krásný reliéf, téměř moderní umění.

Odhaduje se, že do roku 2021 bylo odhaleno přibližně 5% z celkového rozsahu památky. Jediný vědecky ověřený fakt je staří Göbekli Tepe. Díky uhlíkové metodě je tato datace sice neuvěřitelná, ale přesná. 10 000 let před naším letopočtem. Všechno ostatní jsou teorie. Vědecké, ale vycházející z velice omezených vstupů. Znamená to, že každý nový objev v této vzácné lokalitě může kteroukoliv z výše zmíněných teorií obrátit vzhůru nohama. To ale v žádném případě nesnižuje ani hodnotu ani význam Göbekli Tepe. To, že se Schliemann zmýlil, když se domníval, že našel v Tróji Priamův poklad, nesnižuje jeho význam ani fakt, že Tróju opravdu objevil. 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.