Dnešní gymnázia toho s těmi pravými, antickými, moc společného nemají. Snad jen to, že se zde učí. Proto je třeba i tento termín uvést na pravou míru.

Asi nejzachovalejší gymnasion, vlastně už gymnasium, protože je římské, je v Sardách.

Původní gymnasia sloužila pro výchovu sportovců na veřejné soutěže. Řekové měli k nahotě trochu jiný vztah než pozdější křesťanská kultura, brali sport jako oslavu nahého mužského těla. Proto sportovci soutěžili nazí a samozřejmě tak i trénovali. Tam můžeme najít základ názvu gymnasion – gymnós totiž znamená nahý. Původně tyto prostory byly určeny pouze pro muže starší 18 let.

Zbytky gymnasionu v Pergamonu (Bergama)

Řekové se vždy snažili o kalokagathii, tedy harmonii těla a ducha. Vítězové velkých soutěží, jako byli olympijské či delfské hry byli považováni za hrdiny a vysoce vážené občany. To všechno byly důvody, proč se postupně rozšiřovaly prostory gymnázií. V římském období už byly jejich součástí nejen stadion a palaestra (místo pro cvičení zápasu a boxu), ale třeba i lázně (thermae) a portiky, kde probíhalo vyučování běžných předmětů, jako byla matematika či filozofie. Stadion, palaestra a lázně mohly být a byli i mimo gymansion, gymansion ale nemohl být bez nich.

Výzdoba gymnasionu byla nádherná. Tady lázně gymnasia v Sardech.

V době vrcholného rozmachu římské říše už padly mnohé zábrany a už polatinštěné gymnasium sloužilo jako výchovná instituce. Přibývá tím další budova – didaskelion. V ní byly učebny, dnes bychom možná mohli říci třídy, kde probíhala výuka. Studenti byli podle věku rozdělení do tří úrovní. Na prvním stupni se děti do dvanácti let učily především číst a psát. Na druhém stupni, od dvanácti do šestnácti se zabývali filozofií, matematikou, odbornými předměty a hudbou. Na třetím stupni pak dostávali základy medicíny a prohlubovali své znalosti ve filozofii, matematice a hudbě.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *