GPS 41.0085086N, 28.9800100E
Historie výstavby čtvrtého největšího chrámu na světě určitě stojí zmínku. Už třeba proto, že jeho nejdůležitější část byla vybudována už v 6. stol. a po dobu tisíce let byla největším chrámem na Zemi. Vše, co bylo dostavěno později, už nemá takový význam ani krásu.
Historie chrámu Haghia Sophia začíná podle legendy r. 325, kdy císař Konstantin zakládá první baziliku. Tu roku 404 zničil požár, proto nechal kostel obnovit r. 415 císař Theodosius II. Že všechno špatné je k něčemu dobré dokazuje další vypálení kostela, tentokráte při povstání Nika roku 532. O čtyřicet dní později se totiž rozhodl císař Justinián chrám přebudovat. Pozval slavné architekty Anthemiose z Trallesu a Isidora z Mílétu jako hlavní stavitele. Celý chrám byl dokončen za 5 let a byl oficiálně předán Justiniánovi I 26. prosince 537.
Při svém prvním vstupu do dokončeného chrámu děkoval šťastný císař Bohu a pronesl památnou větu: „Překonal jsem tě, Šalamoune!“. Věřil, že nový chám je větší a nádhernější než biblický chrám krále Šalamouna. O dvacet let později se však chrám zbořil. Justinian I., který byl stále ještě živ, požádal o rekonstrukci Isidorova synovce. Po přestavbě byl chrám z důvodu bezpečnosti menší a vyšší. 24. prosince 563 přebírá Justinián několik měsíců před svojí smrtí chrám podruhé.
Od té doby byl chrám několikrát upravován. Roku 1317 byly zpevněny zdi císařem Andronikosem Polaeologusem, bezprostředně po dobytí města Turci vybudovali minaret a přestavěli chrám na mešitu. Roku 1573 Sinan se svými žáky vybudovali první pilíře. Sultán Abdulmecüt I pozval na důkladnou rekonstrukci švýcarské architekty bratry Fossati. Tato rekonstrukce trvala od roku 1847 do roku 1849.
Poslední významný zásah do historie chrámu provedl Atatürk roku 1935, kdy zrušil mešitu a vytvořil z celého komplexu muzeum. Tím umožnil jak důkladný vědecký výzkum celé lokality, tak i rekonstrukce na nejvyšší vědecké úrovni. Díky tomu například americký Byzantský institut vyčistil a odborně zrestauroval velké množství mozaik.
V roce 2020 prezident Erdogan prohlásil opět Haghiu Spohiu mešitou, takže se tam opět konají nedělní bohoslužby. Po dobu jejich trvání jsou křesťanské symboly zakryté. Mimo čas bohoslužeb ale nadále funguje jako muzeum.