Celý náš systém o Turecku se snažíme dělat pokud možno co nejobjektivněji, snažíme se minimalizovat naše osobní pocity. Tato stránka je z tohoto pohledu výjimečná. Cítíme potřebu obhájit islám jako víru v očích veřejnosti. Protože jí kazí ozbrojení fanatici.
Turecko je země převážně muslimská. A v dnešní době když se řekne islám nebo muslimové, většina lidí se vyděsí, budou argumentovat tzv. Islámským státem, Tálibánem, islámskými teroristy. Proto mi dovolte vybočit z neosobních popisů památek, kultury či jídel velice osobním vyznáním.
Kdysi jsem diskutoval s jedním muslimem o islámu. On mi vysvětloval, že je to velice tolerantní náboženství, jehož zásadní problém jsou fanatici. Ale podle nich nemůžeme celé náboženství zatracovat. Když si projdeme základní body islámu, zjistíme, že pod jeden každý bod se i dnes můžeme podepsat. Principy islámu jsou principy moderní společnosti – jmenujme třeba lidskou důstojnost nebo odpovědnost člověka za své skutky. Nejlepší ukázky i náboženské tolerance islámu je ostatně osmanský Istanbul, kde spolu v naprosté pohodě žili muslimové, Židé (velké písmeno proto, že tady nejde jen o vyznání, ale o celý národ), katolíci i pravoslavní křesťané. A druhý příklad je Svatá hora Athos, poloostrov pravoslavných klášterů v dnešním Řecku. Zatímco před obsazením Turky jej katolíci dvakrát vyplenili, pod tureckou nadvládou zde byl klid.
Fanatici nejsou specialitou islámu, byli, jsou a bohužel i budou součástí lidstva vždy. Ortodoxní Židé komplikují život v Izraeli dodneška, Hitler nechal svým vojákům na opasek napsat Gott mit uns – Bůh s námi, Stalin vraždil oficiálně pro ideu komunizmu. Neodsuzujme proto islám, nebojme se cestovat do muslimských zemí. Obyčejní muslimové jsou velice milí a vstřícní lidé, milují děti, udělají pro vás vše možné i nemožné.
