GPS 41.0116839N, 28.9810244E
Spolu s ankarským Muzeem anatolských civilizací je istanbulské Archeologické muzeum párem nejdůležitějších a nejzajímavějších muzeí v Turecku. Zatímco ankarské se věnuje především nálezům z dnešního Turecka, záběr istanbulského je daleko větší a najdeme zde památky na všechny starověké civilizace včetně Egypta, Asýrie, Babylónu, ale samozřejmě i Chetitů či památky antické.
Muzeum bylo založeno r. 1869 jako Císařské muzeum (Müze-i Humayun) a ve svých počátcích sídlilo v nedalekém kostele sv. Ireny. Protože však tento kostel velice rychle přestal stačit, byl zrenovován blízký Kachlový pavilon a od roku 1880 začal být pro muzeum využíván. Zásadní zlom však nastává o rok později, kdy je do čela postaven archeolog a výtvarník Osman Hamdi Bej. Svojí archeologickou činností na mnoha místech tehdejší Osmanské říše začal muzeum zásobovat velkým množstvím artefaktů. Proto byly vybudovány další dva pavilony – současný pavilon s expozicí starověkého Orientu byl původně stavěn jako akademie výtvarných umění v roce 1883. O osm let později byl slavnostně otevřen i největší pavilon dnešního muzea, ve kterém se dnes nachází především nálezy ze Středozemí.
Muzeum samo má čtyři hlavní části – tři budovy už jsme zmínili výše (vlastní archeologické muzeum, muzeum starověkého Orientu a Kachlový pavilon) a park. Každá obsahuje jiné spektrum exponátů. V majetku muzea je více než milion artefaktů převážně z území bývalé Osmanské říše.
V parku najdeme především sochy a sarkofágy. Samozřejmě takové, kterým už nevadí to, že jsou na čerstvém vzduchu nebo pro jejich velikost je umístění ven vhodnější.
V nejstarší budově muzea, Kachlovém pavilonu z roku 1472, najdeme expozici turecké keramiky a kachlí. Expozice je rozdělena na seldžuckou a osmanskou část, tedy na období před rokem 1299 a po něm.
Muzeum starověkého Orientu se zaměřuje především na památky Anatolie, Mezopotámie a Egypta. Samozřejmě velká pozornost je tu věnována Chetitské říši, o jejíž existenci ještě před 150 lety nikdo vlastně nic nevěděl. Tady bychom neměli přehlédnout především první mírovou smlouvu v dějinách lidstva mezi právě Chetity a Egyptem nebo výzdobu slavného Babylonu.
Hlavní budova se pak věnuje především antice. Je zde zastoupena jak Homérova Trója, tak třeba Alexandrův sarkofág (pozor, nenechme se zmást: nejmenuje se po Alexandru Makedonském proto, že by v něm byl pochován, ale proto, že je ozdoben výjevy z Alexandrova života) nebo velké množství soch řeckých či římských bohů. Udivující je jejich kvalita – máte pocit, že přes mramor vidíte, že do něj můžete dýchnout a on se zavlní … .
Vřele doporučujeme si na prohlídku muzea nechat dost času – tři hodiny jsou podle našeho názoru naprosté minimum …