GPS 41.0345278N, 29.0705869E
Istanbulská mešita na vrcholku Çamlıca velice dobře ukazuje současné Turecko. Obsahuje mnohé symbolické odkazy, vychází z osmanských tradic, je obrovská a nebere moc ohled na názory odborníků. Snad jediné, co z tohoto schématu vybočuje, jsou tvůrci návrhu. Je to totiž první mešita, kterou projektovaly ženy. Pojďme si tedy tento komplex představit.
Çamlıca je vlastně istanbulský Petřín. Místo, které sloužilo obyvatelům města jako oáza přírody a klidu. Proto odborníci doporučovali tuto zónu zachovat jako odpočinkovou oblast. V roce 2010 zrušili s ohledem na vyjádření Mezinárodní unie architektů výstavbu televizního vysílače. V roce 2012 však vláda a město rozhodly o výstavbě nové, obrovské mešity.
Mešita od samotných začátků své výstavby budila značné emoce. Oběma směry. Mnozí jí vychvalovali, většina hlasů však byla proti její výstavbě. Odpůrci stavby argumentovali nejen znehodnocením rekreační oblasti největšího a nejlidnatějšího tureckého města. Velice zásadním problémem pro ně také byl i fakt, že na náboženskou stavbu plýtvá oficiálně sekulární stát penězi svých poplatníků. Přiznaná částka na výstavbu je 110 milionů dolarů, tedy dvě a půl miliardy korun podle kurzu z roku 2019. V témže roce s podobnou částkou muselo české ministerstvo zahraničí vystačit na celý rok.
Architektonická soutěž na stavbu mešity, kterou město vypsalo, neměla vítěze. Proto se plány na realizaci vybíraly z projektů, které se umístily na druhém místě. Nakonec zvítězil projekt dvou architektek Hayriye Gül Totu a Bahar Mizrak. Ty navrhly komplex, vycházející svojí architekturou z tradiční podoby osmanských mešit tak, jak je začal stavět Mimar Sinan. Jemu stál vzorem byzantský chrám Haghia Sophia ze šestého století.
Stejně jako většina současné moderní turecké architektury i na stavbě mešity najdeme mnoho symbolů. Mešita má šest minaretů, což má připomínat šest pilířů islámu. Čtyři z nich oficiálně měří 107,1 m, což odkazuje na seldžuckou porážku Byzantinců v bitvě u Manzikertu roku 1071. Výška hlavní kopule 72 metrů ukazuje na 72 národů, žijících v Turecku. Na vnitřní straně kopule je napsáno šestnáct jmen Alláhových, symbolizujících šestnáct tureckých kmenů. Průměr kopule odkazuje přímo na město Istanbul. Má průměr 34 metry. Číslo 34 mají na SPZ právě auta z Istanbulu.
A stejně, jako je pro současnou vládu důležitá symbolika, je pro ní důležité i megalomanství. Mešita byla od začátku plánovaná jako největší v celém Turecku. A tento primát jednoznačně získala. Je určena pro 63 000 lidí. Mohou v ní tedy zároveň být všichni obyvatelé čtrnáctého největšího města v České republice, Mostu. A v případě zemětřesení má mít kapacitu až 100 000 lidí, tedy by se sem vešli všichni obyvatelé šestého největšího města v ČR, Olomouce.
Úměrně tomu jsou obrovské její rozměry. Rozkládá se na ploše necelých 58 000 m2, což je o polovinu více než Václavské náměstí v Praze. Koberec ve svatostánku, který byl speciálně pro tuto mešitu vyroben z antibakteriálního materiálu, má 17 000 m2. Pokryl by tedy celé hlavní náměstí v Českých Budějovicích. Součástí celého komplexu je samozřejmě parkoviště pro 3 500 aut. Mešita vždy měla být centrem kultury. Proto zde samozřejmě najdeme konferenční sál, knihovnu a umělecké galerie či prostory pro péči o děti..
Velice kontrastně s tímto megalomanstvím působí vnitřek svatostánku. Je sice samozřejmě obrovský, ale jeho výzdoba je velice decentní. Vitrážová okna zjemňují ostré světlo. Stěny jsou čisté, bílé, s výjimkou černobílé pruhovaných oblouků. Ozdoby jsou sice nápadité a velice hezké, určitě ale ne přepychové. Je to vlastně jediné místo celé stavby, které nemá ohromovat, ale zklidnit příchozí a umožnit větší soustředění při modlitbách k Bohu.
Stavba největší turecké mešity byla byla zahájena v srpnu 2013 s předpokládaným termínem dokončení 1. července 2016. Tyto optimistické předpoklady se samozřejmě ukázaly nereálnými. Nakonec zde první modlitba proběhla 7. 3. 2019 a slavnostní otevření za účasti mnoha hlav muslimských států se uskutečnilo 3. 5. 2019. Nepřekvapí nás, že hlavním organizátorem této slávy byl prezident Erdoğan.
Návštěvu Velké mešity Çamlıca určitě můžeme doporučit. Je zajímavé na vlastní oči vidět trendy současného Turecka. Neuvidíme nic zásadně nového, stavba opravdu dost striktně dodržuje všechny architektonické prvky, vymyšlené Byzantinci v 6. století. Jen díky moderním technologiím a materiálům jsou převedené do gigantických rozměrů.