Zatímco dříve bylo Turecko synonymem pro kávu, dnes se zde minimálně stejně často setkáváme s velice silným, v typických malých skleničkách podávaným čajem. Ten se stal standardním společníkem třeba smlouvání o cenu, což každý Turek považuje za solidní obchodní jednání.
U nás se žije v představě že každý Turek vypije denně litr turka. Samozřejmě myslíme turecké kávy. Tato rovnice už dávno neplatí. Od té doby, co osmanská říše přišla o provincie, ve kterých se káva pěstovala, se stal národním nápojem čaj. Tradice a kultura podávání kávy ale zůstala zachována. A je tak zajímavá a specifická, že se dostala až na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Podává v daleko menších šálkách, než je u nás zvykem. Třeba i proto, že je velice silná. Díky tomu se k ní podává sklenička čisté vody a něco malého, ideálně sladkého, na zakousnutí.
Dnes se národním nápojem v Turecku stal čaj. Doprovází Turky v každém kroku. Podává se v typických malých skleničkách tvaru tulipánového květu. Jejich objem je 1 dl, takže se často využívají v kuchyni i jako odměrky. Čaj je velice silný a výborný. Podává se horký a obvykle s cukrem, obvykle malými kostkami přímo na talířku se skleničkou. Turci jej hodně sladí. Je naprosto běžnou součástí každodenního života. Každý návštěvník Turecka ho pozná při nákupech trochu hodnotnějších věcí. Obchodník na jednání o ceně přivolá z ulice malého prodavače čaje s typickým táckem, který postaví před vás malou skleničku tohoto vnikajícího nápoje.
Turecká káva je za mne ta nejchutnější na světě vůbec …
https://www.jidlonacestach.cz/turecka-kava/
Ten rozdíl oproti „české“ variantě je propastný 🙁
Máte pravdu, je to jako srovnávat čerstvě utržený zralý pomeranč s nahnilým ze supermarketu 🙂