| GPS 37.8706533N, 32.5050289E (Muzeum Mevlana) |
Konya. Město, kde vznikl řád tančících dervišů. Město, kde je pochován jeho zakladatel Mevlana Celaleddin Rumi, podle nějž se jmenuje i zdejší muzeum. Ale zároveň město s dlouhou tradicí a mnoha památkami. Město, které určitě stojí za to navštívit.
Konya je jedním z nejstarších měst střední Anatolie. Ve starých řeckých a latinských pramenech je uváděno pod jménem Ikonium nebo Iconium, středověcí historikové křižáckých výprav je jmenují jako Yconium, Conium nebo Stancona, v arabsko-islámských pramenech je uváděno jako Kuniyye. Uvádí se také, že i Chetité znali tuto oblast a podle nich toto město ovládali Frýgové a později Lýkové. V šestém století před naším letopočtem město opanovali Peršané, roku 133 před naším letopočtem se stalo součástí Pergamonského království, po jeho zániku připadlo Římu, za jehož vlády zaznamenalo velký rozkvět. V letech 47, 53 a 57 navštívil Konyu apoštol Pavel. Město se stalo ve druhém století důležitým centrem křesťanství.
Mezi 7. a 9. stoletím bylo město vystaveno arabským nájezdům a roku 1077 bylo dobyto Seldžuky. Konya se tak stala roku 1097 centrem jejich království. Za vlády Aladina Keykubata v první polovině 13. století se Konya stala významným kulturním střediskem. Shromažďovali se tady vědci a umělci ze všech krajin Blízkého Východu. Žili zde největší osobnosti islámského světa jako Muhittin Arabi, Mevlana Celaleddin Rumi a Sadruddin Konyevi. Po rozpadu Seldžucké říše se Konya stala součástí Karamanské říše, od které bylo samotné město v roce 1467 odtrženo osmanskými armádami sultána Mehmeta Fatiha.
Světoznámí jsou tančící derviši z Konyi. Je to sekta mnichů, jejichž řád založil Mevlana. Jeho učením bylo hledání dobra ve všech jeho projevech a nekonečná tolerance, láska a dobročinnost. Kritizoval otroctví a obhajoval monogamii. Prohlašoval rovnost mužů a žen. Nám, ve dvacátém prvním století se mohou zdát tyto postuláty samozřejmými, ale uvažme, že on je prosazoval ve století třináctém a v islámském prostředí. Mevlana byl přesvědčen o blahodárnosti hudby a s ní spojeného tance. Tvrdil, že osvobozuje člověka od jeho vazby k zemské tíži, že mu ulehčuje oddat se boží lásce. Domníval se, že rotační pohyb je současně vnějším projevem koule a vnitřní reprezentací stavu vzrušené duše. Jeho syn přeměnil sektu dervišů do organizovaného řádu.
Mevlanův klášter je umístěn na konci hlavní ulice. Konický modrý dóm je viditelný už z velké dálky. Velký komplex budov se stal v roce 1927 muzeem a je naplněný nejrůznějšími poklady, včetně Mevlanova hrobu, v němž jeho tělo leželo po sedm století. Kamkoliv pohlédneme vidíme vyřezávané dřevěné předměty, zlaté a stříbrné poklady, dlaždice s kaligrafickými ozdobami, vzácné houně a bohaté tkaniny. Obřadní hala, cely dervišů, knihovna a kuchyně jsou v oddělených budovách.
Čtvercová místnost, do níž vstoupíme nejprve, je prostor, určený ke čtení Koránu. Na stěnách jsou umístěny zarámované vzácné kaligrafické exempláře, včetně ukázky vytvořené velkým přívržencem tohoto umění, sultánem Mahmutem. Nad stříbrnými dveřmi je nápis hlásající: „Ty, jenž přicházíš nehotový, budeš odcházet hotový.“ Nalevo a napravo jsou náhrobky Mevlanových nejbližších žáků, kterých je zde celkem 65.
Mevlanův obrovský náhrobek spočívá na velikém piedestalu. V místě hlavy je jeho turban a zvláštní kruhovitá pokrývka hlavy, znak sekty. Na horní plošinu vedou stříbrné schody, považované za svaté. Věřící k nim tisknou své obličeje jako výraz své oddanosti. Brokátová pokrývka, vyšívaná zlatými nitěmi, pokrývá máry s těly Mevlany a jeho syna.
Poblíž stojí Selimiye, mešita, kterou začal stavět Selim II. v době, kdy byl guvernérem Konyi v roce 1558. V době jejího dokončení již vstoupil na trůn. Tento svatostánek představuje výrazně osmanský architektonický styl. Mezi dalšími pozoruhodnými mešitami ještě jmenujme Serefettin camii. Stavba začala za Seldžuků, byla ale dokončena osmany. Rekonstrukce proběhla v 19. století. Neměli bychom opomenout ani Alladinovu mešitu.
V jižní části města se nachází další komplex budov, zasvěcený Sahip Atovi. Najdeme zde mešitu, klášter, hamam - lázně a mauzoleum. Celý tento komplex pochází ze 13. století. Nedaleko se nachází Archeologické muzeum, v němž jsou uloženy nádherné sarkofágy.
O Konyi se – asi s nadsázkou - říká, že je to nejstarší město světa. Jisté však je, že rozhodně stojí zato je navštívit. Je doslova přeplněno památkami a poklady islámské kultury, které vám svým bohatstvím a atmosférou připomenou pohádky Tisíce a jedné noci.
Jako tradiční místní jídlo nabízíme tirit kebabı, dobrota z masa, chleba, cibule, česneku a jogurtu.