GPS 37.5295378N, 27.2795131E
V sérii často neprávem opomíjených památek Turecka patří určitě čestné místo Mílétu. Městu, pyšnící se prvními řeckými filozofy. Tady se narodil matematik Thalés, jehož kružnici dodnes vysvětlují už na základní škole. Povstání města proti Peršanům zahájilo slavné Řecko-perské války. Zdejší památky nejsou tak exkluzivní, jako v nedalekém Efezu, jsou však neméně zajímavé. Možná právě proto stojí za to jej navštívit.
Přesto, že nás zajímají především památky, u takto slavného města nemůžeme pominout ani jeho minulost. Protože právě ta nám může ukázat čím je Mílétos jedinečný.
Prokazatelná historie města sahá až do období Mykénské kultury v pevninském Řecku a Chetitské říše v Malé Asii. Tedy přibližně do roku 1450 před naším letopočtem. Starší nálezy jsou ukryté pod nánosy řeky Meandros, která zde ústí do moře. Díky její deltě ale mělo město až čtyři přístavy, což mu výrazně přidávalo na významu.
Nejslavnější období nastává v době řecké kolonizace Malé Asie. Mílétos se tou dobou stává střediskem řecké kultury v oblasti. Ač pouhý řecký ostrůvek mezi dvěma ohni – Lýdií a Persií – dokáže s oběma mocnostmi úspěšně bojovat. Narodil se zde jeden ze Sedmi mudrců, slavný matematik, astronom a filozof Thalés. Aristoteles jej považoval za zakladatele první řecké filozofické školy.
Šťastné období končí dobytím města Peršany. Protože měl Mílétos silné vztahy s Athénami, byl jeho pád vhodnou záminkou pro vypuknutí Řecko-perských válek. Ta na území původního Řecka skončila naprostou porážkou Perské říše. Zkázu celé Persie pak dokonal o necelých 200 let později další Řek – Alexandr Makedonský.
Po jeho předčasné smrti se město na krátkou dobu stává i součástí Ptolemajovského Egypta. Významná je však až nadvláda Římanů, která plynule přechází do období byzantského. Městu však bohužel začíná utíkat moře, takže pomalu, ale jistě ztrácí na významu. Ještě jej dobyli Seldžukové, kteří zde postavili mešitu, ale město časem úplně zaniká.
Před začátkem prohlídky města je třeba si uvědomit, že důvod zániku města byla voda. Jedna mu odešla – moře. Druhá, řeka Meandros, se začala více a více rozšiřovat a tím zaplavovala ulice i domy. Dnes zde najdeme mnohé památky vodou buď pravidelně nebo občas zalité. Proto je dobré s tím počítat a přizpůsobit tomu především obuv. Neméně důležité jsou dostatečné zásoby pitné vody a dobrá pokrývka hlavy, protože Mílétos je dost rozsáhlý a nenabízí mnoho přirozeného stínu.
Dnes je jednoznačnou dominantou ruin divadlo neboli theatr. Původní divadlo ze čtvrtého století před naším letopočtem mělo kapacitu „pouze“ 3 500 diváků, bylo však několikrát přestavěno. Jeho současnou podobu mu dali Římané. V té době bylo schopné pojmout až 15 000 lidí. Dnes můžeme obdivovat budovu širokou 140 m a vysokou 30 m. Bohužel už chybí nejvyšší ochoz, který dosahoval až výšky 40 m. Theatr není zajímavý jen z vnějšího pohledu. Určitě stojí za to si celý objekt důkladně prochodit, protože i jeho vnitřní prostory jsou dobře zachované a zajímavé.
Divadlo se stalo v 7. století součástí městského opevnění, takže jsou zde dodnes patrné zbytky byzantských hradeb. Pevnost samozřejmě využívali po dobytí města i Turci. Bohužel byla většina opevnění rozebrána na začátku 20. století, zůstala vlastně jen citadela z 11. století, která byla vybudována proti seldžuckým výbojům. Najdeme jí nad třetí řadou divadelních sedadel.
Unikátní je zdejší agora. Jedná se totiž o největší zachovanou antickou agoru vůbec. Svými rozměry 196x164 m má svůj obvod ještě přibližně o 40% delší než největší čtvercové náměstí u nás (ve Vysokém Mýtě). V její jižní části najdeme jednu z nejdůležitějších budov ve městě - bouleuterion neboli radnici.
Další často navštěvovanou památkou jsou Faustininy lázně z druhého století. Důvod je prostý. Jedná se o nejzachovalejší antický objekt v městě. Pojmenovány jsou podle manželky římského císaře Marca Aurelia. Město tím vyjádřilo vděčnost za významnou pomoc při obnově po ničivém zemětřesení roku 178. Podobně jako divadlo i lázně se staly v byzantském období součástí hradeb.
Ze čtyř původních přístavů asi nejdůležitější byl Lví. Leží na severovýchodě města a měl hned několik výhod. Jednak jeho hloubka 20 m dlouho odolávala zanešení bahnem či pískem. Další velké plus byla jeho velká rozloha. A strategicky nejvýznamnější důvod je extrémně úzký vstup. Ten totiž umožnil natáhnout řetěz mezi oba břehy, čímž se stane pro nepřátelské lodi naprosto nedostupným.
Nymphaeum, velká fontána ve tvaru U, už tak zachované není. Stále se ale jedná o monumentální stavbu. Dvoupatrová budova s šířkou větší než 20 metrů měla dva bazény. Okolo většího byly původně ve třech řadách sochy. V nejnižší byli Poseidon a nymfy, které chrlily vodu do bazénu. Nad nimi byli olympští bohové a řečtí hrdinové. V nejvyšší řadě pravděpodobně stály sochy římských císařů. Menší spodní bazén sloužil lidem jako zdroj vody.
Důležitá je posvátná cesta. Na ní či v jejím okolí najdeme další vzácné památky. Asi nejvýraznější je iónská stoa, vybudovaná císařem Claudiem v prvním století. V její blízkosti najdeme i jednu z tureckých památek ve městě – hamam neboli lázně.
A když už zmiňujeme památky turecké, samozřejmě nesmíme vynechat ani mešitu Ilyase beje z roku 1403. Tato čtvercová budova, ukončená jako každá mešita kopulí, má nádherné, do mramoru vyřezávané ornamenty. Uvnitř najdme i jedinečný mirháb či mramorovou podlahu. Jako jediná ze zdejších památek je kompletně zrenovovaná. K tureckým památkám patří i karavanseraj, stojící nedaleko vstupu do muzea. Ten dnes slouží pouze jako občerstvení.
Náš výčet památek v Mílétu si určitě nedal za cíl popsat všechny zdejší stavby. Stejně tak bychom mohli diskutovat o výběru, zcela jistě by každý z vás upozornil na jiné zajímavosti. Je jich ve městě nepřeberné množství. Chtěli jsme jen dát ochutnat, nalákat vás na prohlídku tohoto zajímavého, neprávem opomíjeného místa.