Kapitola o Seldžucké je trochu atypická. Měla by být vlastně uprostřed popisu Byzantské říše, protože v oblasti dnešního Turecka existovala v období jejího trvání. Přesto jsme se rozhodli tomuto necelému půlstoletí věnovat zvláštní kapitolu. Protože Seldžukové nepřivádějí jen do Anatolie první Turky. Přinášejí sem také nové náboženství – Islám.
Nejsme učebnice historie, proto se budeme zabývat Seldžuckou říší v celé době jejího trvání, ale především jejím působením v Anatolii. Přesto pár slov o jejím vzniku bychom uvést měli. Počátky tohoto státu můžeme hledat v dnešním Turkmenistánu kolem přelomu 1. tisíciletí, jejím zakladatelem byl vojevůdce Seldžuk. Říše se velice rychle rozrůstala všemi směry. V době své největší slávy zasahovala od Egejského moře po Hindkůš a od střední Asie až po Arabský poloostrov.
Obsazování území Byzantské říše začíná roku 1068. Tehdy jí napadl Alp Arslan od východu a roku 1071 v bitvě u Manzikertu definitivně zlomil její odpor. Tím otevřel Turkům bránu do Anatolie. Svým generálům navíc nabídl, aby si zde budovali svá malá knížectví, podaná jemu. Tak v krátké době zabrala muslimská Seldžucká říše celou křesťanskou Anatolii.
Toto vítězství ale nemělo dlouhého trvání. Důvody pro to byly dva. Mocenské spory v rámci vládnoucí dynastie a první křižová výprava. Mocenské spory vyvrcholily rozdělením říše roku 1092 na dvě části, její oslabenou armádu pak porazila vojska první křížové výpravy v letech 1095-1099. Tím končí po třiceti letech historie Seldžucké říše v Anatolii.
I přes velice krátkou dobu přibližně třiceti let vlády Seldžuků na území dnešního Turecka se jedná o zásadní období v jeho dějinách. Přichází s nimi nejen nové náboženství, ale úplně nová kultura, architektura, umění. Mnoho těchto památek se zachovalo dodnes a tvoří nedílnou součást turecké historie. Navíc pád mocné říše neznamená odchod Turků z oblasti, jejich kultura se tu začíná rozvíjet, aby nakonec vyústila ve vznik Osmanské říše.
