GPS 38.5554264N, 27.4457883E – turistické středisko
Národní park Hora Spil leží necelých 50 km od Izmiru, největšího turistického centra Egejské riviéry. Díky tomu je snadno dostupný z okolních letovisek a může být proto velice vítaným odpočinkovým cílem v horkých letních dnech.

Národní park Hora Spil byl vyhlášený 22. dubna 1968 na ploše 6 860 hektarů. V roce 1995 vzniklo v jeho srdci, na planině Atalanı (Koňská planina) v nadmořské výšce 1 250 metrů turisticeké středisko. Umožňuje zde přespání ve stanech či chatkách, je zde dětské hřiště, kavárna i restaurace.

Určitě nás ale do tohoto parku nebude lákat turistické centrum. Hora nabízí mnohem zajímavější zážitky. Jsou zde překrásné smíšené lesy, ve kterých můžeme narazit na mnoho zajímavých zvířat včetně šakalů. Flóru tvoří především duby, jalovce, borovice, myrta či vavřín.

Jedné rostlině ale musíme věnovat vlastní odstavec. Tou je tulipán Manisa. V době osmanské říše byl převezen do Konstantinopole a odtud se pak úspěšně šířil po celé Evropě. Pojmenované je po něm dvanáctileté důležité období Osmanské říše. Turecko jej má ve svém oficiálním logu. Tulipán je zároveň jeden z nejpoužívanějších motivů tureckého umění.

Další výjimečný zážitek mohou nabídnou volně pobíhající koně. V celém parku je jich přes tisíc a i když se správa parku stará o jejich výživu, jsou na lidi i auta zvyklí. Proto si klidně přijdou pro něco dobrého k autu do okénka.

Jedná se o takzvané ročky. Neznamená to, že jsou to jen roční zvířata. V Turecku se takto označovali koně, kteří nebyli ustájení a o svoji výživu se museli starat sami. V dobách osmanské říše zde byly necháni ve volné přírodě. Nejlepší z nich byli odchytáváni, aby se stali ozdobou stájí nejvyšší šlechty. Jedním z důvodů, proč byli tak vysoce cenění, je jejich vysoká odolnost. Vyrůstají v nadmořské výšce okolo 1 500 metrů, v horském prostředí. Tedy jako by u nás vyrůstali na vrcholcích Krkonoš.

Dalším unikátem této přírodní rezervace je jezero Sülüklü. Leží ve výšce 600 m nad mořem, má krásné okolí, ale určitě bychom koupel v něm moc nedoporučovali. Jmenuje se podle svých obyvatel – pijavic. Ty se rády o každého plavce postarají.

Najdeme zde také Niobinu skálu. Jak víme z řeckých bájí, Niobé urazila bohyni Létó, že má jen dvě děti, kdežto ona sama jich má čtrnáct. Létó si postěžovala svým dvěma dětem, Apollónovi a Afroditě. Ti krutě pomstili urážku své matky. Apollón zabil všechny syny Niobé, Artemis se pak všechny její dcery. Nešťastná Niobé potom oplakávajíc své děti zkameněla – a jedna ze skal, která je za Niobé považována, je právě tady.
Rezervace Hora Spil má i svého lidského a skutečného hrdinu. Turci mu říkají Tarzan z Manisy. Když po ukončení Turecké války za nezávislost zjistil, že všechny lesy okolo Izmiru jsou vypálené, rozhodl se, že je obnoví. A trochu jako hrdina knížky Muž, který sázel stromy, opravdu lesy svojí mimořádnou péčí a pílí obnovil. Chatrč, ve které žil, dodnes stojí, i když jí sprejeři pomalovali. A místní si svého Tarzana velice váží. Udělují se ceny s jeho jménem, pojmenovávají se po něm školy, pořádají se festivaly.

Národní park Hora Spil určitě stojí za návštěvu. Jednou z jeho výhod je blízkost turisticky oblíbeného egejského pobřeží, takže je velice snadno dostupný. A v horkých létech voda i četné lesy mohou nabídnut příjemné ochlazení.
