Pojem stadion dnes určitě není třeba představovat. Každý si pod ním představí budovu, ve které mohou diváci sledovat probíhající sportovní klání. Takže tady spíše ukážeme parametry, jaká mívala antická sportoviště.
Původ slova stadion najdeme ve staré délkové míře – stadiu. Jedná se o vzdálenost okolo 180 m. Byla to totiž délka první oficiální bežecké trati. Kolem ní se začalo stavět hlediště pro diváky – stadion. První z nich byly ve tvaru U a jejich vnitřní délka opravdu odpovídala jednomu stadiu.
Původní stadiony byly úzké, určené jen pro sprinty. Později vznikly i výrazně širší. Těm říkali hypodromy, protože se v nich konaly závody koňských čtyřspřeží. Řekové oba typy stavěli – podobně jako divadla – s využitím kopců. Nebyli si jistí statikou u obloukové stavby.
Jako mnoho dalších věcí, i stadiony převzali Římané. Staly se nedílnou součástí jejich měst. S postupujícím časem jejich obliba narůstala, takže bylo třeba stavět stále větší budovy. Tak se znenáhla stadiony změnily na cirky.