Tulipánová éra nebo také Tulipánové období je úsek dvanácti let tureckých dějin. I když je to co do délky trvání historicky bezvýznamná etapa, pro Osmanskou říši byla velice důležitá. Je to totiž doba mírová a otevírající se k západní civilizaci.

Detail fontány z Tulipánové éry v Kırşehiru. Foto Tevfik Teker, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons

Za počátek Tulipánové éry bývá označován tak zvaný Požeravacký mír. Nedaleko Bělehradu rakouský císař Karel VI., otec Marie Terezie, a zástupci Benátské republiky podepsali 21. července 1718 mírovou dohodu s osmanským sultánem Ahmedem III. Tato dohoda de iure potvrdila výsledky předchozích bojů, kdy Osmané ztratili Banát či Valašsko.

Sultán Ahmed III. přijímá francouzské vyslance. Reprodukce Jean Baptiste Vanmour, Public domain, via Wikimedia Commons

Po prohrané válce se sultán Ahmed III. rozhodl přesídlit z Edirne do Konstantinopole. To vyžadovalo velké organizační změny. Zároveň bylo v novém sídelním městě nutné vybudovat či opravit důležité budovy a to stálo peníze. V obou těchto činnostech byl hlavní osobou sultánův zeť Nevşehirli Damat Ibrahim.

Nevşehirli Damat Ibrahim. Reprodukce Rijksmuseum, Public domain, via Wikimedia Commons

Pod vedením tohoto velice schopného muže se začala Osmanská říše orientovat především na obchod a kulturní styky s Evropou. Architektura začala přebírat barokní prvky. V Konstantinopoli byl vytvořen první tiskařský lis, téměř tři století po jeho vynálezu. Elita říše zažívala relativně bohaté a přepychové období.

Fontána sultána Ahmeda III. mezi muzeem Aya Sofya a palácem Topkapı. Foto Julien Maury, Public domain, via Wikimedia Commons

A symbolem tohoto období se staly tulipány, turecká národní kytka. Uctívána byla nejen pro svůj maloasijský původ, ale i pro množství barevných mutací a jednoduchost křížení. Pěstovány byly ve velkém v zahradách pašů či vezírů. Jejich cibulky se staly důležitou obchodní komoditou, i když evropská tulipánová krize – holandská Tulipánová horečka – byla už osmdesát let starou historií. Tulipány byly jakýmsi symbolem blahobytu, moci a úspěchu. Vyskytovaly se nejen na zahradách, ale i na obrazech nebo na oblečení.

Tulipán od osmanského malíře Levna Abdulcelila Çelebiho. Reprodukce Abdulcelil Levni, Public domain, via Wikimedia Commons

Toto krátké a zajímavé období ukončilo povstání Patrona Halila, které vypuklo 28. září 1730. Záminkou pro něj byly neúspěchy osmanské armády v Íránu, nevyplácení žoldu janičářům a narůstající ekonomické rozdíly mezi elitou a chudými. Sultán abdikoval, jeho zeť byl popraven. Patron Halil se ale z vítězství dlouho neradoval. Přes slíbenou beztrestnost za povstání bojoval i proti nové vládě. Proto byl vlákán do paláce Topkapı, kde byl zajat a dva měsíce po vypuknutí povstání popraven.

Patron Halil. Reprodukce Jean Baptiste Vanmour, Public domain, via Wikimedia Commons

Tulipánová éra je jedním z mála klidných období v dějinách Osmanské říše. I proto stojí za to si je připomenout. A pochopit, proč jsou tulipány dodnes chápané jako národní květina a symbol Turecka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *