Poslední velkou kapitolou dějin Turecka je samozřejmě období od příchodu prvních Turků až po současnost. Období přibližně tisíce let je stejně plné zvratů, síly a porážek, jako celá historie tohoto strategicky velice významného území.
První Turci přišli do Malé Asie z východu, přibližně z dnešního Turkmenistánu. Relativně rychle jí na krátkou dobu celou ovládli jako Sledžuckou říši. Ta však neměla příliš dlouhého trvání, nepřežila první dvě křižácké výpravy. Rozhodující pro turecké osídlení byla až Osmanská říše, která definitivně porazila říši Byzantskou a dobytím Konstantinopole si zajistila nadvládu nad celou Malou Asií. Její hlavní výboje trvaly přibližně dvě století, pak přichází stagnace a úpadek, spojený s národně osvobozeneckým bojem porobených národů.
Zásadní změna přichází po 1. světové válce, kdy poražená Osmanská říše je výrazně okleštěná, Turkům má zůstat pouze malé území v centrální Anatolii. Tento stav se rozhodl změnit Mustafa Kemal, později čestně nazývaný Atatürk – Otec Turků. Odmítl se podřídit mírovým dohodám ze Sévres a zahájil Tureckou válku za nezávislost. Do roku 1923 zajistil Turecku jeho současné hranice. Ze zaostalé Osmanské říše udělal moderní Tureckou republiku evropského střihu.