GPS 36.3559006N, 29.3189739E
Sedmá z tureckých památek, zapsaných na seznamu UNESCO, je hlavní město dávné Lýkijské říše Xanthos a nedaleko něho ležící svatyně řecké bohyně plodnosti Létó - Letoon. Místo ale bylo osídleno dlouhodobě. Najdeme zde proto i památky antické či byzantské. Bohužel i zde kdysi loupili evropští archeologové. Proto nejvzácnější památky najdeme v British museum v Londýně. Ale i to, co zde zbylo, za návštěvu stojí, jak dokazuje volba UNESCO.

Podle historických podkladů sahá historie osídlení této oblasti až do období přibližně 1 200 před naším letopočtem. Lýkijci zde měli své hlavní město. Homér zmiňuje ve Illiadě lýkijské hrdiny, bojující v Trójské válce. Dokonce Achillův nesmrtelný kůň se jmenuje Xanthos. Město dobyli Peršané i Římané. Všechny tyto kultury zde zanechaly bohaté památky. I proto je toto místo snem všech badatelů anatolských kultur. Tady mají vše na jednom místě.

Budeme-li se snažit památky popisovat v tom pořadí, v jakém vznikaly, musíme začít od Lýkijců. Viditelné jsou zbytky jejich agory. Nejčastější památky z tohoto období jsou ale hroby. Lýkijci je často tesali do skály, tady je ale najdeme vybudované jako domy. Asi nejznámější z nich je tzv. Harpijská hrobka. Její tvar totiž připomíná antické mýtické harpie, napůl ženy napůl ptáky. Bohužel tady není originál, ale pouze přesná kopie. Originál je vystaven v British museum v Londýně.

Nejmladší, ale zároveň historicky asi nejcennější památka na toto období je takzvaná Xanthosská stéla nebo Xanthosský obelix. Pro naše porozumění lýkijštiny má stejnou cenu jako rosettská deska pro rozluštění staroegyptských hieroglyfů. Jedná se totiž o bilingvní (dvojjazyčné) nápisy v lýkijštině a řečtině. Pochází přibližně z roku 400 před naším letopočtem. Ze stejného období pochází i takzvaný památník Nereid. Jedná se o hrobku, datovanou pravděpodobně kolem roku 400 před naším letopočtem. Sloužil prý jako vzor při budování jednoho ze starověkých sedmi divů světa - Mauzolea v Halikarnasu. I Nereidský památník bychom zde ale marně hledali. Britové si jej odvezli do Londýna začátkem čtyřicátých let devatenáctého století, aby jej vystavili v British museum.

Letoon se může pyšnit dokonce dvěma trilingvními stélami - kromě lýkijštiny a řečtiny na nich jsou nápisy ještě v aramejštině. Letoon byl ale především náboženským centrem. Proto zde najdeme především řecké sakrální památky. Místní tři chrámy jsou zasvěceny bohyni plodnosti Létó a jejím dvěma dětem, Artemis a Apollononovi. Kromě nich zde ještě můžeme najít zbytky divadla, které bylo vybudováno s využitím okolního terénu. Řekové totiž - na rozdíl od Římanů - ještě neuměli vystavět oblouk do výšky.

Vraťme se ale do Xanthosu a posuňme se do další památkové bohaté epochy. V dobách Římské říše byl Xanthos, tou dobou nazývaný Xanthus, opět významným městem. Z tohoto období je asi nejpoutavější stavbou divadlo. Původně řecké bylo římany významně vylepšené a ve své době mělo kapacitu přibližně 2 200 diváků. Mohli by jej tedy navštívit všichni obyvatelé Sobotky nebo Veltrus včetně miminek. Hlavním lákadlem divadla jsou vstupní brány a orchestra s theatreonem. Zajímavé jsou ale i zbytky domů a překrásné mozaiky. Přehlédnout nemůžeme ani Vespasiánův oblouk.
Posledním obdobím s archeologicky zajímavými památkami je doba Byzantské říše. Ta už byla baštou pravoslaví, proto zde najdeme i základy křesťanské baziliky a kostelů ve spodní části města.

Xanthos a Letoon určitě stojí za návštěvu. Jsou relativně dostupné i z turisticky navštěvovanější míst jako je Antalya nebo Muğla, nechodí sem ale takové davy jako do Efezu či Tróje. Ideální volba pro prohlídku této památky UNESCO je v návštěva rámci putování Lýkijskou stezkou, protože ta vám nabídne navíc i překrásnou přírodu a zajímavé turecké vesničky.