Jedním z nejdůležitějších přínosů Římanů jsou bezesporu akvadukty. Tyto stavby zajišťovaly stálý přísun čerstvé vody do měst. A to v takovém množství, že byla k dispozici všem. Že prostředkem ulic mohly často téci umělé potoky, které osvěžovaly nesnesitelný horký vzduch.

Akvadukt, přivádějící vodu do Aspendosu.

Stavby a systémy, zajišťující rozvod vody, existovaly už dávno před vznikem Římské říše. Ta se však zasloužila o jejich největší rozmach a nejzásadnější technická řešení. I díky tomu dnes používáme jejich označení – aquadukt. Pokud přeložíme toto slovo, vyjde nám vodovod. Nesmíme se ale dnešními vodovody nechat mást. Ty římské se staly často dominantou krajiny.

Seleukeiský akvadukt můžeme obdivovat přímo ze silnice.

Nejstarší z nich, Aqua appia, byl dlouhý 16,5 km s výškovým rozdílem 10 m. Dokazoval názorně stavařskou moudrost, že „nula teče“ – tedy že voda je schopná téci i když její tok má nulový sklon. Nejdelší antický zásoboval Konstantinopol, dnešní Istanbul. Přiváděl vodu do města z pramenů, vzdálených 120 km. Celková délka jeho systému ale bývá uváděna delší než 420 km.

I z nejdelšího starověkého akvaduktu, zásobujícího Konstantinopoli, máme dnes mnohé segmenty zachovány i přímo v Istanbulu.

Pro akvadukty jsou typické především vysoké oblouky, často ve více řadách nad sebou. Nejvyšší řada nese vlastní vodní koryto. Někdy byly používány i trubky – dřevěné, olověné či kožené. Římané však už znali a uměli využívat i zákon o spojených nádobách, takže údolí nemuseli vždy překlenovat mostem. Vybudovali na každé straně nádrž a spojili je trubkami.

Nádherný akvadukt je i ve Phaselisu.

Často také byly tyto stavby využívány i jako mosty pro pěší i vozovou dopravu. Asi nejznámější takovýto akvadukt neleží v Turecku ale v jižní Francii – Pont du Gard.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *