* Kütahya

KÜTAHYA WEATHER

GPS 39.4184142N, 29.9707056E

Mezi mnoha slavnými městy dnešního Turecka snadno některá zapadnou. Neprávem Bohužel mezi ně pro mnoho lidí patří i Kütahya. Její historie je dlouhá a slavná, nabízí mnoho zajímavých památek. Nejslavnější je ale díky své keramice.

Kütahya ovšem není město pouze keramiky. Jeho historie sahá až do období Chetitské říše a přes Frýgy, Římany a Byzantince plynule pokračuje k Osmanům a dnešnímu Turecku. Každá z těchto kultur zde zanechala nějaké stopy. Pojďme si je postupně projít.

Dominantou města je jednoznačně jeho hrad. Nejstarší část hradu postavili Byzantinci. Některé prameny uvádějí jeho počátky v první polovině šestého století a jako zakladatele uvádí císaře Justiniána I. . Jiné pak až osmé století našeho letopočtu. Důležité ale je, že hrad v té době zabíral celý vrcholek skalnatého kopce. Hradby končily přímo nad jeho hranou. Proto nepotřeboval další obranné prvky.

Až osmanský sultán Mehmed II. Dobyvatel se rozhodl hrad rozšířit. Přidal tak zvaný Dolní hrad, čímž rozlohu celého komplexu zvětšil přibližně na čtyřnásobek. Délka hradeb díky tomu měří tři kilometry. Součástí nového opevnění jsou i mohutné věže. Hlavním důvodem rozšíření pevnosti bylo zajištění vody pro obránce. Nové hradby totiž byly vybudovány tak, aby se pramen pitné vody stal součástí hradu. Původně byl sice nedaleko, ale přesto vně původního pevnosti, Na nově vytvořeném nádvoří pak vyrostla i mešita a asi dvacet domů.

Další důležitou památku už najdeme v centru města. Je to Ulu cami neboli Stará mešita. Jako jediná ve městě byla postavena na přímý příkaz sultána. Její architektura nese jasné stopy největšího osmanského stavitele mešit Mimara Sinana. Předpokládá se však, že není dílem tohoto slavného architekta, ale jednoho z jeho žáků.

Uvnitř svatostánku nás v žádném případě nesmí překvapit nádherné antické sloupy či jejich hlavice. Nedaleko města totiž leží staré antické město Aizanoi. Takže samozřejmě sloužilo jako levný zdroj opracovaného a často krásně zdobeného kamene. Architektura mešity však jasně vypovídá o zdrojích inspirace. Na první pohled nám může připomínat třeba istanblskou Sulejmanovu mešitu.

Ve městě ale najdeme ještě jednu unikátní mešitu. Jmenuje se Çinli cami. Nejedná se však o čínskou mešitu, jak by mohlo na první pohled vypadat. Çinli v tomto případě totiž znamená porcelán. Své jméno dostala naprosto zaslouženě, je celá obložená nádhernými kachlíky jak zevnitř, tak i z vnějšku.

Další podobně ozdobenou budovou je Hodinová věž neboli Saat kulesi. Protože mešity nemají, na rozdíl od kostelů, věže, bylo třeba pro hodiny budovat speciální stavby. Ta zdejší byla postavena až v roce 1926. Pro místní obyvatele je důležitým orientačním bodem města, třeba na domluvené schůzky.

Chceme-li poznat architekturu osmanských domů, nesmíme vynechat ulici Germiyan neboli Germiyan Sokağı. Při jejím hledání se nesmíme nechat nachytat – na mapách jí pod tímto názvem nenajdeme. Tam funguje jako Germiyan caddesi. Tedy ne ulice ale třída … .

Pojďme se ale do ní podívat, opravdu to za to stojí. Najdeme zde totiž mnoho krásně zrekonstruovaných osmanských domů. Nemusíme obdivovat jen z ulice. Většina z nich umožní i jejich návštěvu. Ne jako muzeum, ale jako hotýlky, restaurace či malé dílničky, ve kterých můžeme pozorovat mistry svého řemesla jak pilně pracují. Vše je samozřejmě zaměřené na turisty, takže do skutečného života to má daleko. Přesto by Germiyan Sokağı ve vašem itineráři chybět neměla.

Je čas vybrat si také nějaká muzea. Začněme tím, které nás hodně překvapí. Muzeum Lajose Kossutha. Tento vůdce maďarského národa z revolučního roku 1848 se do Kütahye uchýlil mezi lety 1850 a 1851. Zde také připravil podklady pro první maďarskou ústavu. Dnes v domě najdeme například některé jeho osobní věci. Budova má i atypickou architekturu. Je celá otevřená do zahrady, do ulice nevede ani jedno okno.

Dalším muzeem, které určitě zaslouží naší pozornost, je to archeologické. Najdeme zde artefakty z celé historie regionu. Upozorníme především Frýžskou říši. Jsme blízko jejího centra, proto muzeum nabízí nejvíce památek na tuto civilizaci. Ostatně, můžeme odsud vyrazit i do Frýžského údolí. V muzeu ale ještě musíme upozornit na jeden unikátní exponát. Je to sarkofág s Amazonkami, nalezený v nedalekém antickém městě Aizinoe.

Jsme v jednom z center turecké výroby keramiky a porcelánu. Proto bychom neměli vynechat ani toto malé muzeum. Je opravdu hodně malé, nabídne nám ale hodně zajímavých výrobků.

Výčtem zajímavostí bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. V Kütahyi je třeba pohřbena matka zakladatele Osmanské říše Gaziho I. Osmana. V okolí města najdeme krásnou přírodu. Pojďme ale na závěr ke dvěma nejdůležitějším lákadlům města. Prvním z nich je nedaleké, již zde několikrát zmiňované, antické město Aizinoi. Tomu brzy věnujeme vlastní stránku, zaslouží si jí.

Druhou je pak členství na seznamu Kreativních měst UNESCO. Na tento prestižní seznam byla zařazena v roce 2017 do kategorie Řemesla a lidové umění. Město, které obývá přibližně půl milionu obyvatel, má podle údajů UNESCO téměř 450 dílen, zabývající se výrobou této keramiky. Tytéž zdroje odhadují, že je v nich zaměstnáno celkem asi 150 000 řemeslníků. Tedy téměř každý třetí obyvatel města vyrábí keramiku … . Asi devadesát procent z nich se věnuje zdejší specialitě çinli.

Výhoda – či nevýhoda – Kütahye je, že je vlastně daleko od velkých turistických center. Proto je zde méně turistů. Plánujete-li však trochu prozkoumat i turecké vnitrozemí, určitě zastávky v ní litovat nebudete. Z míst, jako je Afyonkarahısar, Eskişehir či Bursa to tak daleko není a výlet sem určitě nezklame.