GPS 36.3412672N, 30.1712444E
Limyra je jedno z nejstarších lýkijských měst Najdeme ji jen pár kilometrů od velkého turistického centra Finike. Je tedy ideálním cílem pro návštěvníky resortů v okolí tohoto města, kteří nechtějí podnikat dlouhé výlety za památkami. Nabízí totiž vše, co můžeme od antického města očekávat.

Historie Limyry sahá až do pátého století před naším letopočtem Hned ve století následujícím se stalo nejdůležitějším centrem oblasti. Vládl odsud král Perikles (pozor, nejedná se o slavného athénského Perikla), který ovládal celé území pozdějšího Lýkijského spolku. I když po jeho smrti význam města trochu upadl, stále patřilo k důležitým střediskům této části dnešního Turecka a později bylo význačným členem Lýkijského spolku.

I v dobách Římské říše se Limyra úspěšně rozvíjela. Stejně jako v četných městech v okolí, i zde občas zemětřesení způsobovalo četné problémy. Přesto se rozvoj nezastavil a opravy po přírodních katastrofách vždy přinesly něco nového. V byzantském období zde bylo dokonce biskupství. Co nedokázala příroda, dokázali lidé. Arabské nájezdy v osmém století město zpustošily a lidé se sem již nevrátili.

Přes tisíc let zmizely kdysi krásné budovy i výstavné paláce z povědomí lidí. Až jejich zbytky náhodou objevil roku 1838 Charles Fellows. Zaujaly ho, takže se o čtyři roky později vrátil, aby je důkladněji prozkoumal. Stále se zde ale nic nedělo, až teprve od dalších více než sto dvacet let později, roku 1965, zde začal seriózní a systematický archeologický průzkum.

A že je zde co objevovat. Archeologové byli schopní definovat třináct (!) různých kulturních vrstev. Pro srovnání: slavná Trója jich má deset (někteří badatelé uvádí až patnáct, ale to už je spíše slovíčkaření). Pro nás, laiky, toto vrstvení tolik neznamená. Nás víc zajímá, co si můžeme prohlédnout.

Samozřejmě že největším lákadlem je divadlo řeckého typu. To znamená, že jeho hlediště je vytesané do kopce, pod kterým leží. Kapacitu odhadují odborníci na osm tisíc diváků. Vešli by se tam tedy téměř všichni obyvatelé Třeboně. Naposledy bylo přestavěno v roce 141.

Důležitou součástí antického města byla vždy akropole. Tu místní najdeme v severní části města a má dvě pevnosti – vnitřní a dolní. Dolní je určitě zajímavější, protože kromě hradeb obsahuje ještě byzantský kostel a Periklův heroon neboli slavnostní budovu. Je velice podobný památníku Nereidek z Xanthu. Bývalo to unikátní umělecké dílo, které dnes ale v originální podobě původním místě nenajdete. Naštěstí jej nemusíte hledat ani v British museum, kde je jeho dvojče z Xanthu. Nejkrásnější části Periklova heroonu jsou totiž v muzeu v nedaleké Antalyi.

Jaké by to bylo lýkijské město, kdybychom tu nenašli hrobky. A jako vždy všech tvarů a variant. Nejtypičtější, sarkofágové, nejsou vesměs tak dobře zachované jako třeba v okolí Simeny. Skalních není tolik, jako třeba v Myře. Jejich ale dost na to, abychom si o lýkijské pohřební architektuře udělali dostatečný obrázek.

Z dalších památek bychom měli jmenovat alespoň Ptolemaion, který najdeme u jižních hradeb města. Byl vybudován na památku jednoho ze čtyř vojevůdců Alexandra Makedonského, kteří si rozdělili jeho říši. Byl zakladatelem poslední dynastie egyptských faraonů. Také jeho nejdůležitější části jsou součástí expozice muzea v Antalyi, ale i to, co můžeme obdivovat na místě je více než zajímavé.

Monumentální je i hrobka Gaia Caesara, nevlastního syna římského císaře Augusta a plánovaného budoucího císaře tohoto impéria. Ten zde podlehl zraněním, která utržil cestou ze své mise po východě říše. Zajímavé je, že k této smrti došlo už na přelomu letopočtu, hrobka ale pochází ze čtvrtého století našeho letopočtu.

Na závěr si necháme perličku. Celým městem protéká čistý potůček, takže některé památky jsou neustále pod vodní hladinou. Na rozdíl od Letoonu, Patary, Miletu či dalších je však tato voda opravdu průzračná, takže nejen památky neskrývá, ale i láká k osvěžení. Navíc samozřejmě vytváří velice příjemné ovzduší i ve velkých parnech.

Především pro návštěvníky Finike a okolí je Limyra ideálním cílem krátkého výletu. Je rychle dosažitelná a má zajímavé památky. Pro rodiče s dětmi je velkou výhodou i právě protékající potok, který děti zabaví a osvěží, takže budou lépe přijímat pro ně méně zajímavou historii.