+29
°
C

+32°
+29°

Patara
Středa, 10

Viz 7denní předpověď

GPS 36.2611864N, 29.3179561E

Jedno z nejdůležitějších měst Lýkijského spolku, Patara, leží nedaleko dalších dvou měst tohoto antického sdružení – Xanthu a Letoonu. Podle křesťanů se zde narodil sv. Mikuláš. Navíc kousek za městem leží dlouhá písečná pláž, tam chodí klást vajíčka ohrožené mořské želvy - karety. Pojďme se tedy podívat na slavné město, dnes vyvstávající z písku jako egyptská sfinga.

Vstupní brána do města a lýkijská hrobka

Nejstarší zmínky o Pataře najdeme na chetitských klínových tabulkách, i když její historie je ještě starší. Od té doby stále hrála v oblasti jihozápadní Anatolie velkou roli. Jejím hlavním přínosem pro okolí byl velký přístav. Díky němu se stala zásobovacím centrem širokého okolí.

Kapacita zdejšího divadla byla 10 000 diváků.

Zásadní změnu do života města přineslo založení Lýkijského spolku ve 2. století před naším letopočtem. Patara se stala jedním z jeho nejdůležitějších měst. Díky tomu se jí dostalo výsady sněmovního místa. V jejím bouleuterionu se scházeli volení představitelé všech členů, aby rozhodovali o zásadních a důležitých rozhodnutích spolku. Měla tedy podobné postavení, jako má dnes Brusel v rámci EU.

Interiér bouleuterionu. Dole pod sedačkami vidíme skleněné desky, chránící původní podlahu.

Ukončení existence Lýkijského spolku rozhodnutím císaře Claudia nepřineslo městu zásadní problémy, protože hlavní zdroj bohatství – přístav – nadále bez problémů fungoval. Dokonce zde byl vybudován maják. I proto rozpad Římské říše a začlenění do Byzantské říše byl více méně formální záležitostí. Daleko vážnější problémy ale přišly od moře. Přístav se začal zanášet pískem. Původně 400 m široký záliv, zaříznutý na půl druhého kilometru do pevniny, se neustále zmenšoval, až zanikl docela. Písek se ale šířil dál, takže zanášel i samotné město. Co bylo pro město pohromou, je pro nás radostí. Díky tomu, že všechny zdejší památky poměrně rychle skončily zaváté pískem, můžeme dnes obdivovat mnoho překrásně zachovaných budov. Doslova z písku vyhrabaných.

Z divadla se nám nabízí krásný pohled na celé město.

Prohlídku města můžeme začít u hlavního parkoviště. Vede od něj nově vybudovaná a večer osvětlená stezka k památkám. Jako první nás přitáhne divadlo. Je to největší budova ve městě, kdysi nabízelo až deset tisíc míst. Tedy všichni obyvatelé Litomyšle by tu najednou mohli sledovat představení. Při pohledu na jeho velikost těžko chápeme, že bylo také zaváté pískem. Z jeho nejvyšších řad se nám naskýtá krásný pohled na celé město.

Bouleuterion je perfektně zrestaurovaný.

První zásadně zrekonstruovanou budovou Patary je bouleuterion. Je považován první demokratický parlament v dějinách lidstva. Proto jeho obnovu symbolicky (ale v plné výši) financoval turecký parlament. Budova je díky tomu v téměř původním stavu, chybí jí pouze střecha. Dokonce byl vybudován i bezbariérový vstup. Na podlaze najdeme dnes u památek velice oblíbené skleněné tabule, chránící původní mozaikovou podlahu.

Přístavní minulost připomíná model lodi.

Od bouleuterionu můžeme pokračovat dále na sever. Po levé straně je jako připomínka přístavní minulosti model staré lodi. Z druhé strany jsou Neronovy lázně a rozkládá se zde i agora. Zatím není příliš zajímavá, teprve čeká na své vyčištění a nálezy. Takže můžeme pokračovat k přístavní ulici. Ta je lemována sloupovím, které původně tvořily stou. Po obou stranách můžeme vstoupit do starých domů, obchodů či řemeslných dílen. Konec ulice bývá většinou pod vodou, která turistům nabízí krásné snímky města.

Hlavní městská ulice je dnes částečně zatopená.

Tady se musíme rozhodnout, kterým směrem pokračovat v prohlídce. Vlevo můžeme dojít k antickému, tak zvanému Neronovu, majáku. Na jaře 2024 probíhaly práce na jeho obnově, po jejím dokončení by měl být ve stejném stavu, v jakém je nyní bouleuterion. Další velice překvapivou památkou nedaleko pobřeží jsou zbytky radiostanice. Samozřejmě ne antické, ale osmanské. Tato nejstarší radiostanice v Anatolii sloužila sedm let pro spojení s Afrikou a byla zničena roku 1911 italským námořnictvem.

Maják se v současné době rekonstruuje. Foto Chescargot, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Vraťme se ale do města. Patara byla velice významným křesťanským centrem, snad i rodištěm sv. Mikuláše. I proto zde najdeme na deset kostelů různých velikostí, které zde byly od 4. století budovány. Největším z nich je trojlodní patarská bazilika v samém srdci města, nedaleko od všech důležitých budov. Se svojí rozlohou 180 m2 patří k největším ranně křesťanským kostelům v Lýkii.

Prytaneion. Tady bydleli vysocí úředníci bouleuterionu.

Z dalších svatostánků bychom měli upozornit především na přístavní baziliku. A zapomenout bychom neměli ani na pohřební kostel, stojící dokonce až za městskou bránou. Je také trojlodní a můžeme na něm pozorovat tři fáze výstavby. Kostel byl totiž dvakrát zničen zemětřesením, takže každá nová výstavba přinesla nějaké vylepšení.

Neronovy lázně

Nedílnou součástí antických měst byly i lázně. Ani Patara není výjimkou. Najdeme zde čtyři antické a jedny buď byzantské nebo seldžucké. Vesměs se jedná o velice zachovalé budovy, umístěné na důležitých místech. V samotném centru najdeme dvoje – Centrální a Neronovy. První z nich zatím stále čekají na archeologický průzkum a nejsou pro veřejnost otevřeny. Neronovy (nebo Vespassiánovy) si můžeme prohlédnout nedaleko od bouleuterionu a patří k nejstarším lázním v Anatolii. Původně malá budova, obsahující pouze frigidarium a caldarium, se časem rozrostla do velkých lázní.

Budova přístavních lázní. Foto Dosseman, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

V současné době probíhá intenzivní výzkum a obnova v přístavních lázních. Jedná se o veliký komplex, obsahující všechny standardní prostory antických thermae. Dnes doslova vstávají z písku, protože zároveň s archeology pracují i restaurátoři a památku obnovují.

Městská brána nepotřebovala opravy.

Než se začneme vracet zpátky na parkoviště, musíme si ještě prohlédnout městskou bránu. Je nádherně zachovalá, na rozdíl od většiny ostatních památek nepotřebovala žádnou rekonstrukci. Při její deseti metrové výšce a devatenácti metrové šířce je to opravdu obdivuhodné. Zajímavá je i její nezvyklá druhá funkce – sloužila zároveň jako nymphaeum neboli zdroj městské vody. Protože byla součástí přívodu vody do města, bylo logické na ní rovnou vybudovat i kašnu.

Pískové duny za Patarou lákají ke koupeli. Foto Nicola Feola, CC BY 3.0, via Wikimedia Commons

Po návštěvě města určitě stojí za to dojít ještě na blízkou pláž. Můžeme se tu osvěžit v moři, ale také se pokochat písečnými dunami, které město nejdříve zbavily lidí, pak jej ale výborně zakonzervovaly. Musíme ale dávat pozor – v sezóně jsou zde pečlivě označená místa, kam karety nakladly svá vajíčka.

V Pataře najdeme i romantické zákoutí

Patara je učebnicovou ukázkou nádherné turecké antické památky, která není přelidněná. Je na „čekací listině“ UNESCO. Možná i proto v současné době probíhá intenzivní archeologický průzkum a obnova památek. To všechno jsou důvody, proč s její návštěvou neotálet.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *