+34
°
C

+36°
+26°

Karakoy
Čtvrtek, 04

Viz 7denní předpověď

GPS 36.3315433N, 29.2896342E

Ze dvou měst, uvedených jako sedmá položka památek UNESCO v Turecku, tedy Xanthosu a Letoonu je Letoon jednoznačně menší. Je ale lépe chráněný a má určitě co nabídnout. Proto stojí za to si těch pět kilometrů od Xanthosu dál zajet.

Chrám bohyně Létó, která dala městu jméno. Foto Dosseman, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Letoon byl především náboženským centrem. Proto jeho nejdůležitější budovy jsou tři chrámy, zasvěcené antickým bohům. Ten hlavní patří bohyni plodnosti Létó, která dala jméno i celému městu. Po pravé straně má jako správná máma své dvě děti – Artemis, bohyni lovu, a Apollona, vládce múz. Artemidin chrám je prostřední a nejmenší.

Centrum je dnes stále pod vodou. Foto Dosseman, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

I když se jedná o náboženské centrum, stále je to také klasické antické město. Proto zde najdeme agoru, která je jeho srdcem. Dnes je bohužel neustále pod vodou, jejíž kvalita se mění v závoslosti na počasí. Někdy je krásně čistá a nabídne krásné pohledy zrcadlících se domů, někdy je pokrytá žabincem a spíše vás od prohlídky odradí. Přitom jsou zde krásně zachovalé zbytky stoy a domů, především na její pravé straně.

Divadlo je řeckého typu.

Stejně neodmyslitleně jako agora ke kulturnímu antickému městu patří i divadlo. Zdejší bylo vybudované kolem roku 100 před naším letopočtem a je řeckého typu. Jeho kapacita je až 5 000 diváků, tedy pro všechny obyvatele Luhačovic, samozřejmě bez lázeňských hostů, zato i s dětmi a starci. I když je dnes především jeho pravé křídlo trochu pobořené, stále v něm probíhají kulturní akce.

Zbytky nymphaea. Foto Dosseman, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Přes to, že Letoon leží na řece Xanthos, potřeboval pro své obyvatele zásobování vodou. O to se staral nymphaeon, který je součástí Hadriánova vstupního komplexu do města. Dnes jej však najdeme na úplném konci města, protože oficiální vstup leží na opačné, severní, části naleziště.

Křesťanský kostel. Foto Dosseman, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Historie města ale nekončí s pádem olympských bohů. Letoon žije normálním životem i v období Byzantské říše a ta je křesťanská. Proto za třemi chrámy antických bohů najdeme i velkou křesťanskou baziliku. Po její pravé straně je pak Hadriánova brána s nymphaem.

Letoonská stéla. Foto Ansgar Bovet, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

A na závěr si necháme největší cennost. Letoon se může pyšnit dokonce dvěma trilingvními stélami - kromě lýkijštiny a řečtiny na nich jsou nápisy ještě v aramejštině. Originály zde už samozřejmě nenajdeme, jsou v muzeu. Ale jejich věrné kopie najdeme nedaleko Apollonova chrámu.

Vstup do divadla.

I když je Letoon malý, určitě by byla chyba jej při pobytu ve zdejším okolí vynechat. Není v tak dobrém stavu jako třeba Patara, má ale velké kouzlo a především je zde naprosté minimum turistů. Může se vám stát, že zde budete úplně sami a budete mít naprostý klid na užívání si jedinečné atmosféry místa.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *